Boulovitost
angl. buckle · něm. Beule · slov. zdurenie
Nápadná místní ztloustnutí kmene v podobě nádorů nejrůznějšího tvaru a velikosti.
Foto: Lexikon vad dřeva, FLD ČZU v Praze. Fotografie se načítají přímo z webu lexikonu.
Jak ji poznat
Boule jsou lokální vyvýšeniny na povrchu kmene; v širším pojetí sem lze počítat i zarostlý suk nebo cizí těleso. Boule s hladkým povrchem se vyskytují u listnáčů i jehličnanů, hrbolaté boule s výstupky a důlky a svalovitým dřevem hlavně u listnáčů. Dřevo uvnitř může být téměř normální, mírně zvlněné, nebo svalovité s velmi ceněnou kresbou.
Jak vzniká
Tkáň stromu místně bují po podráždění, například po mechanickém poranění, mrazu nebo působením hub a bakterií; u jehličnanů to může provázet ronění pryskyřice. Podle původu se rozlišují boule z růstových poruch a změn během života stromu a zduřeniny či závaly po poranění nebo infekci.
Co znamená
Boule snižují výtěž a užitkovou hodnotu, dřevo v nich je hustší a víc sesychá podélně. Zdravé svalovité boule první skupiny jsou však vyhledávanou surovinou pro dýhy (kořenice) a nábytek, takže tam jsou spíš předností.
Jak jí předejít
U cenných boulí jde hlavně o to, aby se nejhodnotnější část kmene při kácení nepoškodila. Boulím z poranění lze předcházet vhodným zakládáním porostů, pěstební péčí a šetrnou těžbou a odvozem; postižené stromy se odstraňují včas a nezdravé boule se při těžbě vyřežou a zatřídí zvlášť.
Jak se měří
Měří se délka a výška boule v délkových mírách nebo podílech průměru kulatiny, případně jen jeden z rozměrů; výškou se rozumí vzdálenost povrchu kmene od rovnoběžky vedené vrcholem boule.