Sbíhavost
angl. taper · něm. Abholzigkeit · slov. zbiehavosť
Ubývání tloušťky kmene s výškou, kdy se jeho tvar odklání od válce ke kuželi.
Foto: Lexikon vad dřeva, FLD ČZU v Praze. Fotografie se načítají přímo z webu lexikonu.
Jak ji poznat
Každý kmen se směrem vzhůru zužuje; vadou se to stává, když úbytek překročí normální hodnotu 1 cm na 1 m délky, a kolem 1,5 cm na metr jde už o značnou sbíhavost. Vyjadřuje se koeficientem sbíhavosti, obvykle v cm na metr. Nejvíce se sbíhají sortimenty z paty a vrcholu, nejméně střední část kmene.
Jak vzniká
Tvar kmene odpovídá jeho mechanické úloze, hlavně ukotvení stromu, a sbíhavost je reakcí na namáhání. Záleží na dřevině (listnáče víc než jehličnany), výšce, věku, velikosti koruny, zápoji, stanovišti i dědičnosti. Na lepších stanovištích a v hustém zápoji jsou kmeny plnodřevnější než u solitérů a okrajových stromů.
Co znamená
Zvyšuje odpad při pořezu i loupání a snižuje výtěž. V rovnoběžně omítaném řezivu přeřezává vlákna, a tím snižuje pevnost.
Jak jí předejít
Z porostů vylučovat stromy s dědičným sklonem ke sbíhavosti, proti větru budovat porostní plášť a pěstebně dbát na souměrné koruny a vyrovnaný zápoj. Silně sbíhavé kmeny dělit na krátké výřezy, aby se odklon vláken v řezivu co nejméně projevil.
Jak se měří
Z rozdílu tlouštěk na čele a čepu, měřených aspoň 5 cm od konců (u oddenku 1 m od čela), přepočteno na cm na 1 m délky; při nepravidelnosti v místě měření se měří 5 cm od ní.