Atlas chorob, škůdců a hub

anýzovník vonný

Gloeophyllum odoratum · Anise mazegill

Dřevokazná houba napadá jehličnany

Hrbolaté konzoly s oranžovým okrajem na smrkových pařezech; voní výrazně po anýzu.

Napadájehličnany
Napadá: báze kmene Místo výskytubáze kmene
Zlom nebo vývratnehrozí
Intenzita výskytuběžný výskyt
Nebezpečnostnízká – hlavně vzhled
Jedlostnejedlá
Plodnicevíceleté plodnice
Hniloba dřevahnědá hniloba
Plodnice · leden – prosinec LÚBDKČČcSZŘLiP

Jak to poznat

Víceleté, korkovité až dřevnaté, nepravidelně hrbolaté plodnice, svrchu tmavě hnědé až černé s jasně oranžovým až rezavým přirůstajícím okrajem. Silně voní po anýzu. Rostou hlavně na pařezech a ležících kmenech smrků.

Co to se stromem dělá

Hnědá hniloba odumřelého dřeva jehličnanů; živé stromy napadá výjimečně, nanejvýš v ranách u paty kmene.

Co s tím

Na pařezech a ležícím dřevě není třeba nic dělat. Pokud roste na živém stromu, posoudit patu kmene.

Orientační údaje; stav konkrétního stromu a jeho bezpečnost posoudí arborista.

Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum (Wulfen) Imazeki) je nejedlý druh houby. Roste především na trouchnivějících pařezech smrků. Vyznačuje se intenzivní a výraznou anýzovou vůní.

Vědecká synonyma

Boletus odoratus var. polymorphus (Hoffm.) Pers.

Boletus polymorphus Hoffm.

Ceratophora fribergensis Humb.

Ceratophora odorata (Wulfen) Bondartsev & Singer

Daedaleopsis odorata (Wulfen) P. Karst.

Fomes odoratus (Wulfen) P. Karst.

Anisomyces odoratus (Wulf.) Pil.

Boletus annulatus Schaeff.

Boletus ceratophorus Hoffm.

Boletus odoratus Wulfen

Vzhled

Makroskopický klobouk 30–180 mm, zpočátku hlízovitý, pak polokruhovitý, často nepravidelný. Je bokem přirostlý nebo polorozlitý, vytrvalý, 3–12 cm široký.

Povrch je žlutě až skořicově hnědý, hrbolatý, v mládí plstnatý a ve stáří holý. Staré přezimující plodnice jsou tmavohnědé až černé.

Hymenofor: Rourky 5–15 mm dlouhé, vrstevnaté, s hranatými, 1,5–1 mm velkými, okrově hnědými póry. Póry, žluté až nahnědlé, 1–2 na mm, oblé.

Dužnina čerstvých plodnic je šťavnatá. Rezavohnědá, silná, korkovitá, později tuhne až dřevnatí.

Mikroskopický výtrusný prach je bílý. Výtrusy mají elipsovitý tvar, povrch hladký, bezbarvý nebo slabě nažloutlý.

Důležité určovací znaky

Čerstvá plodnice intenzivně voní po anýzu, vanilce či fenyklu.

Výskyt

Roste velmi hojně na pařezech smrků, vzácněji i na jiných jehličnanech, řidčeji na jedlích. Anýzovník upřednostňuje kyselé půdy od nížin po pahorkatiny. Vyskytuje se také v horských deštných pralesích Malajsie.

Zajímavost

Jeho výtrusy přenáší pilořitky, které nakazí dřevo. Abnormální plodnice se vyskytují na důlním dřevu, které obsahuje hnědočervený pigment zvaný trametin. Anýzovník vyvolává hnědou hnilobu dřeva.

Možná záměna

Vzhledem k vůni a místu je snadno určitelný.

Text převzat z článku Anýzovník vonný na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 13. 10. 2026