Všechny dřeviny

Smrk pichlavý

Picea pungens Engelm. · Colorado blue spruce

Jehličnatý Stálezelený borovicovitéIntrodukovanýČCA: rod Picea + druh

Tuhé, ostře pichlavé jehlice a stříbřitě modré kultivary – strom zahrad osmdesátých let, který dnes trpí suchem a kloubnatkou.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo plné slunce
Vlhkost čerstvě vlhké
Snáší sucho středně
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení středně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu střední
Dožití ~200 let
Kořeny Plošný (mělký)
Výmladnost Slabá
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran pomalé, rány hnijí

Jen tvarování mladých rostlin; holé větve neobrazí.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
  • pichlavý
  • spodní větve holé od kloubnatky
  • vysušuje okolí

Choroby a škůdci

  • kloubnatka smrková (Gemmamyces) – plošné odumírání
  • sypavka
  • mšice smrková
  • sviluška

Pro přírodu a lidi

Pro včely nevýznamný
Pro ptáky malý význam
zahradasolitérvánoční stromkydříve náhradní porosty v Krušných horách

Dřevo: Bez významu.

Palivo

Výhřevnost 1500 kWh/prm · slabé palivo, na zátop

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Jako smrk ztepilý – praská, jiskří, na zátop.

Kdysi symbol předzahrádek; dnes plošně chřadne a na nové výsadby se nedoporučuje.

Smrk pichlavý (Picea pungens) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité. Také se mu říká "stříbrný" smrk. Jehličí je delší, tuhé a silně pichlavé. Vyskytuje se v Severní Americe. Je často vysazován v parcích a zahradách. Bývá používán jako vánoční stromeček.

Historie

Byl objeven v roce 1862 Charlesem Christopherem Parrym u Pikes Peak v USA a hned dalšího roku se semena dostala do Evropy, a to smíchaná s P. engelmannii, což v dalších letech zavdalo příčinu k záměnám obou druhů, oba mají sivé jehličí. Rozpoznáme je však snadno. P. pungens má silné, žlutohnědé a lysé větvičky a jehlice pichlavé na všechny strany odstávající. Silné a nepryskyřičnaté pupeny jsou obaleny šupinami, které bývají na špičkách zpět zahnuté. P. engelmannii má větvičky světlé a žlaznatě chlupaté a pupeny pryskyřičnaté s přitisklými šupinami. Jehličí má měkčí, ne tak pichlavé.

Popis a znaky stromu

Vždy zelený, velmi statný jehličnatý strom, dorůstající 30 m, vzácně až 50 m. Koruna je dosti hustě zavětvena vodorovnými, kuželovitými větvemi.

Kmen dosahuje 70–120 cm v průměru, pokrytý je šedohnědou, silnou a brázditou borkou. Druh se dožívá 400–600 let.

Jehlice jsou tuhé, 18–30 mm dlouhé, ostře přišpičatělé a bodavé, čtyřhranné, zakřivené a odstávající na všechny strany. Barvu mají matně zelenou, sivozelenou až stříbřitě bělavou, na každé straně mají 3–6 řad průduchů.

Šišky jsou měkké, válcovitě podlouhlé, v mládí zelené, zralé světle hnědé.

Rozšíření

Smrk pichlavý pochází původně z jihozápadu Severní Ameriky. Z Colorada se rozšířil do Nového Mexika, Utahu a Wyomingu, kde roste ve výškách 2000–3300 m, roztroušeně na březích horských řek a také na bažinatých místech. Dnes existují ještě četné, nikdy však čisté porosty. Můžeme ho vidět i v Rusku, kde se pěstuje od Archangelsku až po Krym a Kavkaz. Na severu nezmrzá díky tomu, že raší pozdě. Daří se mu jak v půdách černozemních ve stepním pásu, tak i na rašelinových a zamokřených půdách.

Pěstování

Jedná se o jeden z nejoblíbenějších sadovnicky využívaných smrků, a to jak v parcích, tak i malých zahrádkách. Pěstuje se v mnoha kultivarech. Hlavně odrůdy se sivým nebo modrosivým jehličím jsou velmi dekorativní, zejména v mladém věku, tj. do 20–30 let. Roste poměrně dobře i v znečištěném ovzduší velkých měst a blízko továren, kde jiné jehličnany trpí. Díky pomalému růstu se hodí i do malých zahrádek. V 70. letech 20. století byl často vysazován jako náhradní dřevina v oblastech, kde byly lesy poškozeny exhalacemi. Tyto porosty jsou napadány patogenní houbou sypavkou smrku. Další nevýhodou těchto porostů je fakt, že spadané smolnaté jehličí se obtížně rozkládá, čímž dochází k degradaci půdy. Také dřevo smrku pichlavého nedosahuje kvality dřeva smrku ztepilého.

Smrk pichlavý je pro zbarvení jehlic vybraných jedinců na mladých výhonech také v ČR nazýván „smrk stříbrný“. Stříbrné zabarvení jehlic ale není jen výsadou pouze P. pungens, „stříbrné“ jsou také některé kultivary Picea engelmannii, Picea glauca, Picea mariana i dalších smrků a také douglasky Pseudotsuga menziesii.

Zajímavosti

Je státním stromem Utahu a Colorada.

Text převzat z článku Smrk pichlavý na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Smrk ztepilý Smrk ztepilý Picea abies

Píchni se: smrk pichlavý má jehlice tuhé, ostře pichlavé a obvykle modrošedé.

Smrk pichlavý Smrk ztepilý
Listy Tuhé, silně pichlavé, často sivě modré, odstávají od větvičky. Tmavě zelené, píchají jen mírně.
Plody Šišky jen 6–10 cm, šupiny na okraji zvlněné. Šišky 10–15 cm.
Strom Pravidelný kužel, okrasný v zahradách. Lesní strom, větve druhého řádu často převislé.

Množení

orientačně

Semenáče mají různý odstín; modré kultivary se proto roubují na smrk ztepilý.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
Semena stratifikovat 1 měsíců
Roubování na smrk ztepilýv zimě ve skleníku, plátkování

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Dřevokazná houba anýzovník vonný Gloeophyllum odoratum Napadá jehličnany Napadá: báze kmene Zlom ani vývrat nehrozí Houba je nejedlá Škůdce bekyně mniška Lymantria monacha Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii Napadá jehličnany Napadá: kořeny, báze kmene Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je nejedlá Škůdce klikoroh borový Hylobius abietis Napadá jehličnany Napadá: báze kmene Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba kornatec okrouhlý Hyphoderma radula Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna, kmen Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba kořenovník vrstevnatý Heterobasidion annosum Napadá jehličnany Napadá: kořeny, báze kmene, kmen Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba kotrč kadeřavý Sparassis crispa Napadá jehličnany Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je jedlá Škůdce lýkožrout lesklý Pityogenes chalcographus Napadá jehličnany Napadá: koruna, kmen Zlom ani vývrat nehrozí

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →