Atlas chorob, škůdců a hub

kotrč kadeřavý

Sparassis crispa · Cauliflower fungus

Dřevokazná houba napadá jehličnanynebezpečnost 3 / 4

Krémové kadeřavé „hlávky“ u paty borovic; jedlá houba, ale hnědou hnilobou rozkládá kořeny.

Napadájehličnany
Napadá: báze kmene, kořeny Místo výskytubáze kmene, kořeny
Zlom nebo vývrathrozí vývrat i zlom
Intenzita výskytuběžný výskyt
Nebezpečnostvysoká – vážně poškozuje nebo hubí
Jedlostjedlá
Plodnicejednoleté plodnice
Hniloba dřevahnědá hniloba
Plodnice · srpen – říjen LÚBDKČČcSZŘLiP

Jak to poznat

Na konci léta a na podzim kulovitá krémově žlutá plodnice až 40 cm připomínající mořskou houbu nebo hlávku květáku, z kadeřavých zprohýbaných laloků. Roste u paty kmene nebo nad kořeny, na stejném místě i opakovaně.

Co to se stromem dělá

Hnědá hniloba kořenů a spodní části kmene. Postupuje skrytě a snižuje ukotvení stromu; napadené jehličnany se vyvracejí nebo lámou v patě.

Co s tím

Odborně posoudit kořeny a bázi, zvlášť u stromů u cest a budov. Houba je jedlá a chutná.

Orientační údaje; stav konkrétního stromu a jeho bezpečnost posoudí arborista.

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) je mohutná jedlá chorošovitá houba keříčkovitého vzhledu, která parazituje převážně na kořenech borovic.

Popis

Plodnice měří asi 10–20 cm, nezřídka však až 40 cm v průměru nebo ještě více (taková plodnice je i několik kilogramů těžká), je keříčkovitě uspořádaná, kulovitého či podlouhle oválného tvaru; zdálky připomíná hlávku květáku. Plodnice na bázi vyrůstá z hluboce kořenujícího tlustého třeně, který se přímo u země rozvětvuje na mnoho silnějších větví, které se dále opakovaně větví až na malé ploché větévky na povrchu plodnice, které jsou výrazně zkroucené a zvlněné, na okrajích často drobně zoubkaté nebo až roztřepené.

Houba je v mládí světlá a bílá až světle okrová, postupně žloutne až do žlutohnědé barvy, někdy s růžovým či světle rezavým odstínem. Větvičky jsou na okrajích tmavší než bledý vnitřek plodnice, ostří plochých větévek bývá někdy tmavé.

Větévky jsou lámavé a křehké až poněkud chrupavčité; světlá dužnina silnějších vnitřních větví je trochu tužší. Mívá celkem nápadnou oříškovou či kořenitou vůni a chuť.

Výskyt

Kotrč kadeřavý lze nalézt od července až do října, nijak hojně.

Roste nejčastěji u paty kmene borovice, případně na borovicovém kořenu zanořeném v zemi či vystouplém na povrch, na pařezu či trouchnivém padlém kmeni borovice nebo i na složeném borovém dřevě.

Vzácně se vyskytuje i na živém či mrtvém dřevě jiných jehličnatých stromů, například modřínů či smrků.

Houba na živém dřevě jehličnanů parazituje a způsobuje jeho „hnilobu“, mrtvé pařezy atd. pak rozkládá a vyživuje se saprofyticky.

Využití

Kotrč je jedlá houba, považovaná za velice chutnou, proto bývá dost často sbírán houbaři. Kromě příjemné chuti je jeho výhodou i snadná zapamatovatelnost druhu a praktická nemožnost záměny za jedovatou houbu a také zpravidla značná velikost. Rozhodně je však radno vyhnout se sběru starších plodnic.

Houbu je nutno důkladně očistit, nejlépe vymýt ve vodě, neboť mezi jednotlivými větévkami obvykle ulpívá jehličí a zemina může mezi ně zalézat hmyz. Z kotrče bývá připravována nepravá dršťková polévka, guláš, hodí se k nakládání do octa i k mnohému jinému využití. Kotrč kadeřavý je v ČR podle platné vyhlášky zařazen do seznamu hub určených pro prodej.

Podobné druhy

Zbylé dva druhy kotrčů, které se v ČR vyskytují, jsou velice vzácné a jsou si vzájemně podobné. Oba druhy mají větvičky tlustší, široké a na okrajích spíše rovné, nikoliv zkroucené a střapaté. Mají bledě žlutobílou barvu. Dále se liší svou ekologií:

Kotrč Němcův (Sparassis nemecii) roste především pod jedlemi,

Kotrč štěrbákový (Sparassis laminosa) roste pod buky a duby.

Oba výše zmíněné druhy jsou jedlé, avšak ohrožené a proto zasluhují ochrany.

Text převzat z článku Kotrč kadeřavý na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 13. 10. 2026