Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.
Dobré palivo.
Vypadá jako jilm a grafiózu nezná – v amerických městech nahradil jilmové aleje, u nás na to čeká.
Břestovec západní (Celtis occidentalis) je strom řazený do čeledi konopovitých (Cannabaceae), dříve do čeledi jilmovitých (Ulmaceae). Pochází ze Severní Ameriky, v ČR se pěstuje jako okrasná dřevina a místy, zejména v teplejších oblastech, též zplaňuje.
Popis
Středně vysoký strom s řídkou, rozsochatou korunou, dorůstající v průměru 20–25 m, kultivary pěstované v uličních stromořadích bývají nižší. Borka na kmeni je zprvu hladká, červenošedá až tmavošedá, později nepravidelně šupinatá až rozbrázděná, s korkovitými výrůstky.
Listy jsou střídavé, opadavé, řapíkaté; podlouhle vejčitá čepel je 6–12 cm dlouhá, asymetrická, výrazně zašpičatělá. Listy jsou u báze skoro celokrajné, směrem ke špičce zubaté, na rubu chlupaté, později olysávají a chlupy zůstávají jen na žilkách. Na podzim se barví zlatožlutě.
Oboupohlavné, zřídka i jednopohlavné nenápadné květy raší současně s listy a kvetou v dubnu až květnu. Plodem je 7–10 mm velká kulovitá peckovička se suchou dužinou, nejprve oranžově červená, později na stromě zasychá a tmavne.
Rozšíření a využití
Pochází ze středovýchodu Severní Ameriky, zhruba od Quebeku na severu po Alabamu a Kansas na jihu. V ČR se pěstuje od 17. století jako odolná okrasná dřevina. Hlavním estetickým účinkem je podzimní barva listů a celkový habitus koruny, díky čemuž se uplatňuje jako efektní solitéra ve větších měřítcích.
Na stanoviště a výživu je nenáročný, snese sucho i vlhko, roste na prudkém slunci i v polostínu. Preferuje středně těžké nebo lehčí půdy bohaté na vápník. Dobře snáší městské i průmyslově znečištěné prostředí.
Text převzat z článku Břestovec západní na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026
Žilnatina: břestovec má z báze tři výrazné žilky a plodí kulaté peckovičky, jilm má zpeřenou žilnatinu a křídlaté nažky.
Břestovec západníJilm habrolistý
ListyZe spodu čepele vybíhají tři hlavní žilky, okraj pilovitý jen v horní části.Jedna hlavní žilka se souběžnými postranními, okraj dvojitě pilovitý po celé délce.
PlodyKulaté tmavé peckovičky na dlouhé stopce, na podzim.Blanité okrouhlé nažky, zrají v květnu.
KůraŠedá s bradavičnatými korkovými lištami.Podélně rozbrázděná.
Množení
orientačně
Peckovičky vysej hned na podzim venku; uskladněné klíčí třeba až za rok.
KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
výsev jde i hned po sběru, rovnou ven
Semenastratifikovat 2–3 měsícůUložená semena vydrží: 2 rokyVzcházejí za: až rok