Všechny dřeviny

Dub cer

Quercus cerris L.

Listnatý Opadavý bukovitéČCA: rod Quercus

Dub jižní Moravy s hluboce rozbrázděnou kůrou, jejíž rýhy jsou uvnitř oranžové, a žaludy v „chlupaté“ číšce s odstálými šupinami.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost sušší
Snáší sucho dobře
Snáší mráz středně
Snáší zasolení středně (posypová sůl u silnic)
Snáší město dobře (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~200 let
Kořeny Kůlový (hluboký)
Výmladnost Pařezová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Jako u ostatních dubů – řezat včas, dokud jsou větve tenké.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Mírně jedovatý

Žaludy hořké, taniny.

Pyl pro alergiky málo alergenní
  • v tuhých zimách praská kmen

Choroby a škůdci

  • padlí méně než ostatní duby
  • žlabatky

Pro přírodu a lidi

Pro včely malý význam
Pro ptáky velmi cenný
teplé oblastiměstolesnictví na jižní Moravě

Dřevo: Méně trvanlivé, na sudy nevhodné; palivo a železniční pražce.

Palivo

Výhřevnost 2000 kWh/prm · velmi dobré palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Výhřevné, hoří dobře; méně trvanlivé než ostatní duby, takže na topení ideální.

Nejrychleji rostoucí domácí dub a nejodolnější k suchu – kandidát na dub pro budoucí klima ve městech.

Dub cer neboli dub slovenský (Quercus cerris) je strom dorůstající výšek 20–30 m. Borka je hrubě rozpukaná, letorosty silné a pýřité. Listy jsou řapíkaté, čepel je proměnlivého tvaru, na bázi je zaokrouhlená, peřenolaločná až peřenosečná, na líci tmavozelená a lesklá, na rubu světlejší a pýřitá. Zvláště mimo vegetační sezónu jsou nápadné šídlovité palisty, které neopadávají spolu s listy, ale jsou vytrvalé. Žaludy jsou přisedlé nebo krátce stopkaté. Jako jediný z našich domácích dubů má vnější stranu číšky hustě porostlou až 1 cm dlouhými šídlovitými šupinami.

Synonyma

Quercus echinata Salisb.

Rozšíření

Dub cer je rozšířen hlavně v JV Evropě, na Balkánském a Apeninském poloostrově. Izolované lokality se nacházejí v povodí Rýnu a Rhôny. Na sever zasahuje přirozený areál až na jižní Moravu a jižní Slovensko. V Čechách je druh nepůvodní, v minulosti byl však na vhodná místa vysázen i tam. Dub cer je teplomilná dřevina, jejím stanovištěm jsou teplomilné doubravy (sv. Quercion pubescenti-petraeae), vzácně dubohabřiny (sv. Carpinion). Dobře prospívá na písčitém substrátu. Např. v okolí Valtic na jižní Moravě můžeme vidět i rozsáhlejší monokulturní porosty dubu ceru. Přirozeně však rostl pouze v příměsi s jinými stromy.

Text převzat z článku Dub cer na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026