Všechny dřeviny

Dub červený

Quercus rubra L. · Northern red oak

Listnatý Opadavý bukovitéIntrodukovanýČCA: rod Quercus

Severoamerický přistěhovalec s ostře špičatými laloky listů, které na podzim hoří červení.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost čerstvě vlhké
Snáší sucho dobře
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení středně (posypová sůl u silnic)
Snáší město dobře (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~200 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Pařezová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Řez snáší dobře, rány hojí rychleji než domácí duby.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Mírně jedovatý

Žaludy hořké, taniny.

Pyl pro alergiky málo alergenní
Invaznost Invazní druh
  • velké listy se pomalu rozkládají a dusí bylinné patro
  • žaludy

Choroby a škůdci

  • u nás téměř bez škůdců

Pro přírodu a lidi

Pro včely malý význam
Pro ptáky užitečný
městské alejeparkrekultivace

Dřevo: Méně trvanlivé než u domácích dubů, nevhodné na sudy.

Palivo

Výhřevnost 2000 kWh/prm · velmi dobré palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Hoří dobře, ale hůř se štípe a schne pomaleji než domácí duby.

V lesích se samovolně šíří a vytlačuje domácí druhy – do volné krajiny nesázet; ve městě naopak jeden z nejodolnějších dubů.

Dub červený (Quercus rubra) je statný opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých, původním výskytem ve východní části Severní Ameriky.

Jedná se o okrasnou parkovou dřevinu a díky dobrým růstovým vlastnostem je využívána i jako lesní dřevina. Pak je zpracovávána jako palivo, obkladový podlahový materiál a pro výrobu nábytku.

Dub červený je hojně využíván v parcích celé Evropy od 20. let 18. století. Do českých zemí byl zaveden v 90. letech 19. století. V České republice se s ním lze setkat v parcích i lesích. Odborníky je považován za nebezpečný invazní druh a nejvýznamnější invazivní hrozbu pro české lesy.

Popis

Název tohoto druhu dub červený (Quercus rubra) je odvozen od charakteristické barvy jeho listů na podzim. Listy jsou matné s 3-5 laloky, které jsou odděleny zářezy sahajícími skoro až do poloviny listu. Každý lalok je zakončen trojicí úzkých špiček. Řapík listů je 2–5 cm dlouhý, do červena zbarvený a tloustnoucí směrem k bázi. Strom samotný má mohutný kmen s nízce se rozvětvujícími větvemi.

Samčí květy jsou tyčinky ve svazcích v řídkých jehnědách, samičí květy v číšce (kopule) na stopkách v jednotlivých svazečcích. Jsou větrosnubné. Doba květu zpravidla květen. Plodem je žalud. U mladých stromů je žalud charakteristicky červený, u starších stromů je zbarvení do hněda.

Dorůstá výšky 25–40 m a dožívá se 300–500 let.

Ekologie

Ve své domovině přirozeně roste v listnatých a smíšených lesích mírného pásu. V některých regionech České republiky dochází k agresivně expanzivnímu chování dubu červeného. Vzhledem k nadměrné kyselosti spadaných listů dubu červeného dochází k zamezení růstu ostatních domácích dřevin a rostlin. Jedním z míst, které jsou silně zasaženy je Pastýřská stěna v Děčíně. Zde došlo i k chemickému odstraňování náletů dubu červeného.

Zajímavosti

V oblasti Jablunkova v České republice se nacházejí památné stromy dubu červeného.

Text převzat z článku Dub červený na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Dub letní Dub letní Quercus robur

Laloky listu: dub červený je má ostře zašpičatělé s osinkou, naše duby zaoblené.

Dub červený Dub letní
Listy Velký list (až 20 cm) s ostrými laloky zakončenými osinkami, na podzim se barví do červena. Menší list se zaoblenými laloky, na podzim hnědne.
Plody Soudkovitý žalud v ploché talířkovité číšce, dozrává až ve druhém roce. Podlouhlý žalud na dlouhé stopce, mělká číška.
Kůra Dlouho hladká a šedá, rozpraskává jen mělce. Brzy hluboce brázditá.

Množení

orientačně

Žaludy zasej na podzim hned po sběru; klíčí ochotně a semenáče rostou rychleji než u našich dubů.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev

výsev jde i hned po sběru, rovnou ven

Semena nesmí vyschnout – do výsevu ve vlhku a chladuUložená semena vydrží: jen do jara

Žaludy dozrávají až ve druhém roce po odkvětu; nesmí vyschnout.

Roubování na semenáč dubu červenéhov srpnu, nebo v únoru až březnu ve skleníku

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Škůdce bekyně mniška Lymantria monacha Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bekyně velkohlavá Lymantria dispar Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bekyně zlatořitná Euproctis chrysorrhoea Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bourovčík toulavý Thaumetopoea processionea Napadá listnáče Napadá: koruna, kmen Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce drvopleň obecný Cossus cossus Napadá listnáče Napadá: kmen, báze kmene Riziko: zlom Dřevokazná houba kornatec okrouhlý Hyphoderma radula Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna, kmen Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka lesklá Ganoderma lucidum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka ploská Ganoderma applanatum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kmen Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →