Všechny dřeviny

Hrušeň polnička

Pyrus pyraster (L.) Burgsd. · European wild pear

Listnatý Opadavý růžovitéČCA: rod Pyrus

Planá hrušeň s trnitými větvičkami a tvrdými hruštičkami, které změknou až po přemrznutí.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost sušší
Snáší sucho dobře
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu pomalý
Dožití ~150 let
Kořeny Kůlový (hluboký)
Výmladnost Kořenová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Zimní řez, snáší dobře.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
  • trny
  • tvrdé plody

Choroby a škůdci

  • rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae – hostitelem jsou jalovce, nesázet vedle sebe)
  • spála růžovitých

Pro přírodu a lidi

Pro včely velmi cenný
Pro ptáky velmi cenný
suché stráněremízkysolitér v krajiněpodnož hrušní

Dřevo: Hruškové dřevo – nejlepší na dřevoryt, pravítka, řezbářství.

Palivo

Výhřevnost 2000 kWh/prm · velmi dobré palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Výborné a vonné palivo; škoda ho pálit, řezbáři zaplatí víc.

Odolný strom teplých suchých strání s hlubokým kořenem; vydrží i tam, kde ovocné hrušně strádají.

Hrušeň planá (Pyrus pyraster), česky též hrušeň polnička, je opadavý listnatý strom z čeledi růžovitých. Je považována za jednoho z rodičů (společně s některým východoasijským druhem) hrušně obecné. Mezi ovocnými stromy, které se běžně vysokého věku nedožívají, patří hrušeň k dlouhověkým.

Popis

Strom dosahuje výšky nejčastěji 5–15, výjimečně 20 metrů, může ale růst i jako velký keř. Koruna bývá nejčastěji kuželovitá a protáhlá do výšky. Kmen je zakřivený nebo nakloněný. Větve jsou obvykle hnědožluté a bradavičnaté lenticelami. Listy vyrůstají pouze na kolcích, bývají velmi tenké, okrouhle eliptické, někdy až stejně široké jako dlouhé (3–7 cm). Květy uspořádané v chocholících po 7–13 se rozvíjejí zároveň s listy, dosahují průměru až 3 centimetrů, kvetou v dubnu a květnu. Plody bývají 2–3 centimetry dlouhé, baňkovité až kulovité (na rozdíl od hrušně obecné) malvice.

Ekologie a rozšíření

Preferuje světlejší umístění a sušší, mírně teplé oblasti, jinak je co do životních požadavků generalistou. Nesnáší vysokou hladinu spodní vody. Typickými biotopy, v nichž roste, jsou výslunné, jižně orientované lesní pláště, křoviny, remízky, lesostepní mozaiky pastvin, z lesů pak teplomilné doubravy a světlejší dubohabřiny. V ČR se vyskytuje roztroušeně na většině území kromě vysloveně horských oblastí, patří zde mezi vzácnější druhy vyžadující pozornost (kategorie C4a). Celkový areál rozšíření zahrnuje západní, střední a východní Evropu a severní Turecko, na Kavkaze je střídána příbuzným druhem Pyrus caucasica.

Využití

Křížením hrušně plané s asijskými druhy pravděpodobně vznikla sadovnicky významná hrušeň obecná. Polnička průmyslově využívána není, ale zejména v dřívějších dobách bývala místy vysazována jako zdroj potravy pro divokou zvěř. Ze sušených plodů se (strouháním) vyráběla tzv. pracharanda (neboli prachanda). Tato přísada do pokrmů se vyznačovala skořicovou příchutí a používala se i ke zhutňování knedlíků nebo škubánků.

Léčivé účinky

Dříve se věřilo, že na hrušeň může člověk převést svoji nemoc. V současnosti není považovaná za léčivou rostlinu, ale vařené hrušky jsou vhodným pokrmem při srdečních a oběhových chorobách, vysokém tlaku, nemocích močového měchýře a pro posílení žaludku.

Mathioli doporučoval plané (ale i domácí, pokud byly kyselé a trpké) hrušky, zvlášť pak pečené nebo sušené, k léčbě průjmů a úplavice. Mnohé části stromu (listy, kůra, dřevo) byly v podobě popela nebo drtin používané při houbových otravách. V různých podobách (kompotované nebo jako lektvar) se používaly také k utišení žaludku.

Dřevo

Dřevo hrušně se vyznačuje tzv. roztroušeně pórovitou stavbou, jeho hustota se pohybuje mezi 600–740 kg/m³, celkově je tvrdé (v rámci ovocných stromů patří hrušňové dřevo k nejtvrdším) a houževnaté, pevné, nebortí se, hodí se k soustružení, dřevořezbám, na výrobu hudebních nástrojů, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii. Hrušeň je možné použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je jeho pálení neekonomické.

Památné stromy

Hrušeň se oproti ostatním ovocným stromům dožívá vyššího věku, zhruba až 200 let. Z toho důvodu je oproti ostatním výrazněji zastoupena mezi památnými stromy.

Hrušeň pod Oborou

Obvod kmene 350 centimetrů překračují:

Hrušeň u Vápna

Hrušeň v Drahovicích

Pollnerova hrušeň

Text převzat z článku Hrušeň planá na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Jabloň lesní Jabloň lesní Malus sylvestris

Řapík a koruna: hrušeň má list na dlouhém řapíku a štíhlou korunu, jabloň krátký řapík a korunu širokou.

Hrušeň polnička Jabloň lesní
Listy Okrouhlý, lesklý, jemně vroubkovaný, řapík dlouhý jako čepel. Vejčitý, vroubkovaně pilovitý, řapík kratší než polovina čepele.
Květy Čistě bílé, prašníky purpurové. Bílé, zvenku narůžovělé, prašníky žluté.
Plody Drobné hruštičky s kamennými buňkami, stopka plynule přechází v plod. Kulatá jablíčka s prohlubní u stopky.
Kůra Rozpraskaná do drobných pravidelných čtverečků. Odlupuje se v tenkých šupinách.
Hrušeň obecná Hrušeň obecná Pyrus communis

Trny a plody: planá polnička je trnitá a má drobné tvrdé hruštičky, kulturní hrušeň je beztrnná s velkými plody.

Hrušeň polnička Hrušeň obecná
Pupeny a větvičky Brachyblasty zakončené trnem. Bez trnů.
Plody 1–3 cm, kulovité, tvrdé a trpké. Velké hrušky podle odrůdy.
Listy Menší, brzy lysý. Větší, mladý pýřitý.

Množení

orientačně

Semena stratifikuj přes zimu a na jaře vysej; semenáče slouží i jako podnož pro hrušně.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
Semena stratifikovat 2–3 měsíců

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Choroba bakteriální spála růžovitých Erwinia amylovora Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bekyně zlatořitná Euproctis chrysorrhoea Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce drvopleň obecný Cossus cossus Napadá listnáče Napadá: kmen, báze kmene Riziko: zlom Cizopasná rostlina jmelí bílé Viscum album Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Choroba moniliová spála a hniloba Monilinia laxa Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Choroba nektriová rakovina Neonectria ditissima Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Škůdce píďalka podzimní Operophtera brumata Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Choroba rez hrušňová Gymnosporangium sabinae Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →