Silná alelopatie (juglon) – pod stromem nerostou rajčata, jabloně ani rododendrony; slupky barví.
Pyl pro alergikystředně alergenní
tvrdé ořechy jako kuličková ložiska na chodníku
alelopatie
Choroby a škůdci
antraknóza
u nás bez vážných škůdců
Pro přírodu a lidi
Pro včelymalý význam
Pro ptákyužitečný
lužní lesy (lesnická produkce dřeva)velké parkysolitér
Dřevo: Tmavě čokoládové, nejcennější americké nábytkářské dřevo; u nás pěstován na jižní Moravě v lužních lesích.
Palivo
Výhřevnost1900 kWh/prm · velmi dobré palivo
Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.
Hoří dobře, ale dřevo je jedno z nejdražších – nepálit.
Na jižní Moravě roste v lužních lesích jako produkční dřevina; ořechy jsou jedlé, ale bez svěráku se k nim nedostanete.
Ořešák černý (Juglans nigra L.) je statný strom, který jako solitér dorůstá výšky 25 až 40 metrů a 15 až 25 metrů do šířky.
Popis
Má tmavou rozbrázděnou borku, listy lichozpeřené s 5–10 jařmy, 30–60 cm dlouhé, lístky dlouze zašpičatělé a po okraji jemně pilovité. Strom je jednodomý, samčí květy (jehnědy) až 12 cm dlouhé, samičí květy po 2 až 5 na koncích mladých výhonků. Plody jsou zelené, kulovité, 4 až 6 cm v průměru a voňavé.
Jádra plodů ořešáku černého jsou jedlá.
Původ a výskyt
Ořešák černý pochází z východní části USA, odkud byl v 17. století dovezen do Evropy a občas pěstován v zámeckých zahradách. Na Moravě byl poprvé vysazen v roce 1803 v Lednici, v Čechách v roce 1835 v pražské Královské oboře. V současnosti nejmohutnější exemplář tohoto druhu v Česku roste v zámeckém parku v Kvasicích (Ořešák v Kvasicích). V posledních letech se běžně vysazuje v parcích jako ozdobná dřevina. V podmínkách mírného pásu je odolný vůči mrazu.
Text převzat z článku Ořešák černý na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026