Všechny dřeviny

Ořešák černý

Juglans nigra L. · Black walnut

Listnatý Opadavý ořešákovitéIntrodukovanýČCA: rod Juglans

Americký bratr vlašského ořechu: víc lístků, tmavě rozbrázděná kůra a tvrdé ořechy, které jen tak nerozlousknete; dřevo nad zlato.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo plné slunce
Vlhkost vlhké
Snáší sucho středně
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~200 let
Kořeny Kůlový (hluboký)
Výmladnost Pařezová
Pevnost dřeva občas se láme

Řez

Kdy řezat V létě, po olistění
Hojení ran pomalé, rány hnijí

Mízotok na jaře – řezat v létě; rány hojí špatně.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Mírně jedovatý

Silná alelopatie (juglon) – pod stromem nerostou rajčata, jabloně ani rododendrony; slupky barví.

Pyl pro alergiky středně alergenní
  • tvrdé ořechy jako kuličková ložiska na chodníku
  • alelopatie

Choroby a škůdci

  • antraknóza
  • u nás bez vážných škůdců

Pro přírodu a lidi

Pro včely malý význam
Pro ptáky užitečný
lužní lesy (lesnická produkce dřeva)velké parkysolitér

Dřevo: Tmavě čokoládové, nejcennější americké nábytkářské dřevo; u nás pěstován na jižní Moravě v lužních lesích.

Palivo

Výhřevnost 1900 kWh/prm · velmi dobré palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Hoří dobře, ale dřevo je jedno z nejdražších – nepálit.

Na jižní Moravě roste v lužních lesích jako produkční dřevina; ořechy jsou jedlé, ale bez svěráku se k nim nedostanete.

Ořešák černý (Juglans nigra L.) je statný strom, který jako solitér dorůstá výšky 25 až 40 metrů a 15 až 25 metrů do šířky.

Popis

Má tmavou rozbrázděnou borku, listy lichozpeřené s 5–10 jařmy, 30–60 cm dlouhé, lístky dlouze zašpičatělé a po okraji jemně pilovité. Strom je jednodomý, samčí květy (jehnědy) až 12 cm dlouhé, samičí květy po 2 až 5 na koncích mladých výhonků. Plody jsou zelené, kulovité, 4 až 6 cm v průměru a voňavé.

Jádra plodů ořešáku černého jsou jedlá.

Původ a výskyt

Ořešák černý pochází z východní části USA, odkud byl v 17. století dovezen do Evropy a občas pěstován v zámeckých zahradách. Na Moravě byl poprvé vysazen v roce 1803 v Lednici, v Čechách v roce 1835 v pražské Královské oboře. V současnosti nejmohutnější exemplář tohoto druhu v Česku roste v zámeckém parku v Kvasicích (Ořešák v Kvasicích). V posledních letech se běžně vysazuje v parcích jako ozdobná dřevina. V podmínkách mírného pásu je odolný vůči mrazu.

Text převzat z článku Ořešák černý na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Pajasan žláznatý Pajasan žláznatý Ailanthus altissima

Báze lístků: pajasan má u ní jeden až dva tupé zuby se žlázkou a celý list páchne, ořešák je pilovitý po celé délce.

Ořešák černý Pajasan žláznatý
Listy Lístky pilovité po celé délce, koncový lístek často chybí; voní aromaticky. Lístky celokrajné, jen u báze 1–2 zuby se žlázkou; po rozemnutí nepříjemný zápach.
Plody Kulaté zelené plody s tlustým oplodím, uvnitř tvrdý vrásčitý ořech. Chomáče zkroucených nažek, růžové až rezavé.
Kůra Tmavá, hluboce brázditá do kosočtverců. Hladká, šedá se světlými žilkami.
Pupeny a větvičky Dřeň větvičky přehrádkovaná, světle hnědá. Velké srdčité jizvy po listech.
Ořešák královský Ořešák královský Juglans regia

Počet lístků: vlašský ořech jich má 5–9 celokrajných, černý 15–23 pilovitých.

Ořešák černý Ořešák královský
Listy 15–23 úzkých pilovitých lístků, koncový často chybí. 5–9 velkých celokrajných lístků.
Plody Kulovitý plod s hrbolatou slupkou, ořech velmi tvrdý, hluboce zbrázděný. Zelená hladká slupka, ořech vlašák s tenkou skořápkou.
Kůra Tmavě hnědá až černá, hluboce brázditá. Dlouho hladká a světle šedá.

Množení

orientačně

Ořechy stratifikuj přes zimu a na jaře zasej rovnou na místo – semenáč brzy vytvoří dlouhý kůlový kořen.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
Semena stratifikovat 5–6 měsíců

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Škůdce drvopleň obecný Cossus cossus Napadá listnáče Napadá: kmen, báze kmene Riziko: zlom Dřevokazná houba hlíva ústřičná Pleurotus ostreatus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá Dřevokazná houba choroš šupinatý Cerioporus squamosus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá jen mladá a tepelně upravená Dřevokazná houba rezavec štětinatý Inonotus hispidus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je nejedlá Fyziologické poškození úpal kůry Sunscald Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: kmen Riziko: zlom

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →