Všechny dřeviny

Paulovnie plstnatá

Paulownia tomentosa (Thunb.) Steud.

Listnatý Opadavý paulovniovitéIntrodukovaný

Fialové zvonky před olistěním a listy velké jako talíř; nejrychleji rostoucí strom, který se z ruderálů rozlézá do měst.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo plné slunce
Vlhkost sušší
Snáší sucho dobře
Snáší mráz středně
Snáší zasolení středně (posypová sůl u silnic)
Snáší město dobře (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~70 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Pařezová i kořenová
Pevnost dřeva lámavé – ne nad cesty

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Snáší tvrdý řez – seříznutá k zemi vyžene za rok 3 m s listy jako deštník.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
Invaznost Invazní druh
  • namrzají květní poupata
  • obří listy na podzim
  • šíří se semeny v teplých městech

Choroby a škůdci

  • prakticky bez škůdců

Pro přírodu a lidi

Pro včely užitečný
Pro ptáky malý význam
solitér v teplé zahraděplantáže na dřevorychlý stín

Dřevo: Extrémně lehké – surfy, hudební nástroje, v Japonsku skříně kiri.

Palivo

Výhřevnost 1300 kWh/prm · slabé palivo, na zátop

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Nejlehčí dřevo Evropy – prohoří jako papír.

Nejrychleji rostoucí strom světa; v teplých městech (Praha, Brno) už zplaňuje ze spár a je vedena jako invazní.

Pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), česky též paulovnie plstnatá, je strom z čeledi pavlovniovité (Paulowniaceae). Je známa též jako čínský císařský strom. Je to dřevina s jednoduchými velkými řapíkatými listy a nápadnými modrofialovými zvonkovitými květy. Pochází z jihovýchodní Číny. V České republice je pěstována jako okrasný strom.

Popis

Pavlovnie plstnatá je rychle rostoucí opadavý strom se širokou korunou, dorůstající výšky kolem 20 metrů. Kmen je rovný, dobře viditelný až do horní části koruny. Větve v dolní a střední části koruny jsou převážně vodorovné, v horní části směřují nahoru. Kůra je celkem hladká, barva od šedé do hnědošedé. Listy jsou velmi rozměrné (15–30 cm), oválné až srdčité, shora matové, temně zelené a sametové, pokryté krátkými chloupky, zespodu šedé, plstnaté. Květy jsou velké, náprstkovitě zvonkovité, vně světle fialovomodré, uvnitř se žlutými proužky. V Evropě kvete v květnu, a to ještě před olistěním. Plody jsou tobolky o délce do 4 cm a šířce 1,5–2 cm, zpočátku zelené, poněkud lepkavé, s dozráváním dřevnatí a mění barvu na šedohnědou; obsahují množství drobných semen.

Pavlovnie je velmi odolná rostlina. Dokáže přežít i požár, neboť její kořeny jsou schopny regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znečištění a není citlivá k půdním typům. Proto se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny. Obohacuje půdu dusíkem a zabraňuje svými kořeny erozi. Nesnáší stín jiných stromů, daří se jí, pokud je převyšuje.

Pavlovnii je podobná vzdáleně příbuzná katalpa.

Původ a rozšíření

Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom.

Lehká a hebká semena byla od 19. století běžně užívána čínskými exportéry porcelánu jako obalový materiál, a to do objevu polystyrénové ambaláže. Bedny byly často netěsné nebo se během tranzitu poškodily a semena se rozptýlila podél přepravní trasy. To spolu se semeny záměrně použitými k vypěstování ozdobných stromů umožnilo rozšíření pavlovnie jako agresivního plevelného stromu v oblastech s příznivými podmínkami, především v Japonsku a na východě USA. V českých podmínkách má potenciál stát se invazním druhem, i když jsou případy divokého rozšíření zatím spíše vzácné.

Význam

Jako velmi atraktivní rychlerostoucí strom s velkými listy a nádhernými květy je využíván především jako ozdobná rostlina. V oblasti svého původu však má využití mnohem mnohostrannější.

Dřevo pavlovnie je velice lehké, pevné a má výborné rezonanční vlastnosti, proto se v Asii používá na výrobu hudebních nástrojů – např. japonské koto nebo korejská citera (kayagum). Nejlepší resonanční dřevo pavlovnie plstnaté je z regionu Lankao, v provincii Che-nan v Číně, blízko pouště se suchým klimatem ideálním pro tyto stromy.

V Číně a Japonsku je řezbářství ze dřeva císařského stromu významným uměleckým řemeslem. Vzhledem ke svým vlastnostem (rychlý nárůst masy, lehkost sušení) může sloužit rovněž k energetickému využití a k produkci biomasy.

Uhlíkem z větvičky pavlovnie si gejši zvýrazňovaly oční linie a obočí.

V Číně je starým zvykem zasadit císařský strom při narození děvčátka; rychle rostoucí strom roste spolu s ní a když je pak děvče zralé ke vdavkám, strom se porazí a vyrobí se z něj předměty do její výbavy.

Pojmenování

Německý botanik Philipp Franz von Siebold pojmenoval tento druh paulovnií po nizozemské královně Anně Pavlovně (nizozemsky Paulownaboom).

Synonyma

Paulownia imperialis

Pavlovnie vlnatá

Text převzat z článku Pavlovnie plstnatá na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026