Poškození hmyzem
angl. insect attack · něm. Insektenbefall · slov. poškodenie hmyzom
Chodby a výletové otvory, které ve dřevě vyhlodal hmyz při svém vývoji nebo při hledání potravy.
Foto: Lexikon vad dřeva, FLD ČZU v Praze. Fotografie se načítají přímo z webu lexikonu.
Jak ji poznat
Jde o požerky, tedy chodby matečné i larvální a otvory, kudy dospělci opouštějí dřevo. Chodby mohou vést samostatně, nebo se proplétají do husté sítě. Podle hloubky se rozlišuje poškození povrchové (do 3 mm), mělké (3 až 15 mm) a hluboké (přes 15 mm, typicky od tesaříků a pilořitek); hluboké se dále dělí na malé a velké podle toho, zda otvory mají průměr do 3 mm, nebo víc.
Jak vzniká
Hmyz dřevo buď přímo žere, nebo v něm pěstuje houby, jimiž se živí larvy (drtníci); mravenci si v něm zakládají hnízda. Prakticky se škůdci dělí na ty, kdo napadají zdravé živé stromy (drvopleň obecný), čerstvě odumřelé či skácené kmeny (kůrovci, dřevokaz), vysychající a suché dřevo (červotoči) a vlhké opracované dřevo (šášeň lodní).
Co znamená
Chodby snižují pevnost, zvětšují odpad a kazí vzhled; otvory navíc vpouštějí vodu a spory dřevokazných hub, takže následuje zbarvení nebo hniloba. Míra škody roste s počtem, velikostí a hloubkou chodeb, povrchové poškození se obvykle ztratí při opracování.
Jak jí předejít
V lese pomáhá vyhýbat se rozsáhlým stejnověkým monokulturám na nevhodných stanovištích, chránit ptáky a užitečný hmyz a průběžně sledovat stav škůdců. Vytěžené dřevo je třeba kácet ve vhodnou dobu, brzy odkornit a odvézt, při kalamitách ošetřit insekticidy a pálit klest; na skladu chrání postupné vysoušení nebo naopak mokré skladování.
Jak se měří
Zaznamenává se průměr otvorů v mm a druh škůdce; místní poškození se vyjadřuje délkou postiženého úseku (absolutně nebo v procentech délky kulatiny), roztroušené počtem otvorů na 1 m. Povrchové poškození se jen eviduje.