Atlas chorob, škůdců a hub

ohňovec obecný

Phellinus igniarius · Willow bracket

Dřevokazná houba napadá listnáčenebezpečnost 3 / 4

Velmi tvrdé, černé a rozpraskané konzoly na vrbách a topolech; bílá hniloba jádra kmene.

Napadálistnáče
Napadá: kmen, koruna Místo výskytukmen, koruna
Zlom nebo vývrathrozí zlom
Intenzita výskytuběžný výskyt
Nebezpečnostvysoká – vážně poškozuje nebo hubí
Jedlostnejedlá
Plodnicevíceleté plodnice
Hniloba dřevabílá hniloba
Plodnice · leden – prosinec LÚBDKČČcSZŘLiP

Jak to poznat

Kamenně tvrdé víceleté plodnice, svrchu černošedé a hluboce rozpukané, spodní strana rezavě hnědá. Vyrůstají často z ran po větvích.

Co to se stromem dělá

Bílá hniloba jádra kmene a silných větví. Kmeny a kosterní větve starých vrb a topolů se v místě plodnic lámou.

Co s tím

Odborně posoudit rozsah hniloby. U vrb pomáhá pravidelný hlavový řez, který snižuje zatížení; rány po řezu nedělat zbytečně velké.

Orientační údaje; stav konkrétního stromu a jeho bezpečnost posoudí arborista.

Ohňovec obecný (Phellinus igniarius) je houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales). Plodnice není jedlá, je velmi tuhá. Ohňovce patří mezi nebezpečné parazity způsobující úhyn dřevin.

EPPO kód

PHELIG

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO je pro patogena s označením ohňovec obecný (Phellinus igniarius) používáno více rozdílných názvů, například Polyporus igniarius nebo Fomes igniarius.

České názvy

Podle biolib.cz je pro patogena s označením ohňovec obecný (Phellinus igniarius) používáno více rozdílných názvů, například choroš ohňový, nebo ohňovec ohňový.

Zeměpisné rozšíření

Evropa, Severní Amerika, Asie, Kanárské ostrovy. Je uváděno, že rozšířen po celé Severní polokouli.

Výskyt v Evropě

Zejména severské země.

Výskyt v Česku

Běžný druh.

Popis

Víceletá plodnice, v mládí polokulovitá, boulovitá nebo hlízovitá, později kopytovitá až konzolovitá, tmavě hnědé až šedavěčerné, 5–25 cm v průměru, rourky rezavě hnědé. Mladé plodnice vyrůstají sametovým povrchem, staré plodnice mají políčkovitě rozpraskaný povrch, dužnina je velmi tvrdá, sytě hnědé barvy, v místě po odlomených plodnicích vyrůstá žlutavěokrové mycelium. Výtrusný prach je bílý.

Hostitel

Preferuje vrby, hostitelem je i topol, jabloň, hrušeň, třešeň, jeřáb, bříza, habr. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin od Biocont Laboratory (Ch. Tomiczek) uvádí jako hostitele i jehličnaté dřeviny, bez bližší specifikace druhu .

Příznaky

Plodnice na kmeni a silnějších větvích, bílá hniloba rychle pronikající celým kmenem.

Možnost záměny

ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus nebo také Phellinus tuberculosus)

troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)

Význam

Z hospodářského hlediska je to jeden z nejškodlivějších parazitů listnatých lesů. Patogen proniká rychle kmenem. Způsobuje intenzivní hnilobu dřeva živých stromů.

Plodnice jsou nejedlé. Podle některých informací byly plodnice indiány v Severní Americe užívány s tabákem. Jiný zdroj uvádí, že eskymáci na Aljašce popel z plodnic přidávali pro posílení chuti do tabáku.

Ekologie

Celoročně v zahradách, v lesích, parcích a stromořadích, zřejmě nejčastější v měkkých luzích na vrbách. Významnou úlohu při přenosu houby hraje u některých hostitelů datel rudohrdlý (Sphyrapicus varius), který si staví hnízda v kmenech dřevin.

Ochrana

Vyloučení poranění kmene a větví.

Text převzat z článku Ohňovec obecný na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 13. 10. 2026