Jeřáb muk (Sorbus aria), je větší keř nebo strom dosahující výšky až 14 metrů. V české květeně je původním druhem, je zde řazen mezi silně ohrožené a ustupující druhy.
Rozšíření
Roste v jižní a střední Evropě; na severu se vyskytuje nejdále v jižní Skandinávii. V Česku se mu daří především na vápencích a zásaditých vyvřelinách od pahorkatin do podhůří. Je to teplomilná a světlomilná dřevina odolná vůči suchu. Vyrůstá v křovinách na skalních výchozech nebo tvoří příměs suťových lesů, teplomilných i acidofilních doubrav, případně bazifilních perialpidských borů.
Popis
Jeřáb muk je strom nebo keř dosahující výšky od 2 až do 15 metrů. Kmen je hnědý, jemně rozpraskaný. Větvičky jsou hladké a hnědé. Pupeny jsou zelené, kuželovitého tvaru, na vrcholu plstnaté.
Listy jsou jednoduché, střídavé, podlouhle eliptické a dvakrát pilovité, na lícní straně lesklé a zelené, na rubu šedobílé a plstnaté.
Květy jsou bílé, mají v průměru asi 15 mm a jsou uspořádané do lat podobných květenstvím jeřábu ptačího. Muk kvete v červnu. Kališní lístky přetrvávají i po odkvětu v době plodu.
Plod je větší, tmavočervená kulovitá malvice dlouhá asi 1,5 cm, dozrává v září. Malvice mají plstnaté stopky a bělavá plst bývá i okolo zbytků kališních lístků.
Příbuzné a odvozené druhy
Křížencem muku a jeřábu ptačího je pravděpodobně jeřáb prostřední.
V Národním parku Podyjí se vyskytuje endemitní poddruh jeřáb muk hardeggský. Do okruhu (agregátu) blízce příbuzných druhů jeřábu muku pak patří několik dalších druhů, mj. jeřáb moravský, dunajský, podyjský nebo čertův.
Památné stromy
Jeřáb muk u Kosího potoka (Stan, okr. Tachov)
Muk „Na kocourku“ (Kyšice, okr. Kladno)