Atlas chorob, škůdců a hub

síťkovec načervenalý

Daedaleopsis confragosa · Blushing bracket

Dřevokazná houba napadá listnáče

Tuhé hnědavé konzolky s protáhlými póry, které na otlačení zčervenají; hlavně na vrbách.

Napadálistnáče
Napadá: kmen, koruna Místo výskytukmen, koruna
Zlom nebo vývrathrozí zlom
Intenzita výskytuvelmi hojný výskyt
Nebezpečnostmírná – oslabuje strom
Jedlostnejedlá
Plodnicejednoleté plodnice
Hniloba dřevabílá hniloba
Plodnice · leden – prosinec LÚBDKČČcSZŘLiP

Jak to poznat

Jednoleté, tuhé, polokruhovité plodnice, svrchu pásované, šedohnědé až červenohnědé; spodní strana s protáhlými až lupenovitými póry, která po otlačení červená. Rostou na kmenech, větvích a pahýlech vrb, olší a bříz, staré vydrží přes zimu.

Co to se stromem dělá

Bílá hniloba odumřelých větví a částí kmene; na oslabených vrbách urychluje rozklad a lámání větví.

Co s tím

Suché a napadené větve nad provozem odstranit; u vrb pomáhá pravidelný hlavový řez.

Orientační údaje; stav konkrétního stromu a jeho bezpečnost posoudí arborista.

Síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa) je houba z řádu chorošotvaré (Polyporales) a z čeledi chorošovité (Polyporaceae). Plodnice je nejedlá. Organismus se živí rozkladem mrtvé dřevní hmoty, ale je také patogenem napadajícím živé dřeviny.

Synonyma patogena

Podle Biolib je pro patogena s označením Daedaleopsis confragosa používáno více rozdílných názvů.

Vědecké názvy

Organismus lze najít pod vědeckými názvy například Agaricus confragosus nebo Daedalea rubescens.

České názvy

Organismus lze najít pod českými názvy například síťkovec načervenalý nebo outkovka načervenalá

Zeměpisné rozšíření

Severní polokoule, mírné pásmo.

Výskyt v Česku

Hojná.

Popis

Organismus je ve znacích popisován jako velmi mnohotvárný, proměnlivý.

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, 3–15 cm velké, 0,5–6 cm silné, polokruhovité, ploše vyklenuté, hladké až bradavčité, jemně sametové až lysé, pestře kruhově pásované, matné. Klobouk plodnice barvy světle až tmavě okrové nebo šedohnědé. Čerstvá plodnice po otlačení obvykle červená.

Rourky 0,5–1,2 cm dlouhé, barvy okrové až okrově hnědé, s okrouhlými labyrintickými až lupenkovými póry Rourky bývají barvy našedlé až světle okrové, později okrově šedé. Rourky po otlačení hnědnou. Dužnina je světle nahnědlá, dřevnatá, korkovitá. Výtrusný prach je bílý.

Hostitel

Olše, jeřáb, buk, vrba, bříza, spíše výjimečně třešně a slivoně.

Příznaky

Plodnice na kmeni, nebo větvích.

Možnost záměny

Síťkovec trojbarvý má hymenofor jen lupenitý, podle některých zdrojů je uváděn jako týž druh (síťkovec načervenalý).

Síťkovec dubový, póry po doteku nečervenají a roste na dubech.

Význam

Dřevokazná houba, živí se rozkladem mrtvé dřevní hmoty, parazit na dřevinách. Bílá hniloba způsobuje lámání částí dřeviny a následné odumírání celých dřevin. Plodnice nejedlá. Je testován pro obsah látek působícími rozvoj leukémie, antibakteriálními, antimykotickými a jinými účinky.

Ekologie

Ovocné sady, listnaté lesy až do podhorského pásu na živých i mrtvých kmenech, v lužních stanovištích, parcích. Upřednostňuje vlhčí místa.

Text převzat z článku Síťkovec načervenalý na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 13. 10. 2026