Všechny dřeviny

Dub zimní

Quercus petraea (Matt.) Liebl. · Sessile oak

Listnatý Opadavý bukovitévýsadba: podzimČCA: rod Quercus

Dub pahorkatin a kopců: listy na dlouhých řapících, žaludy přisedlé přímo na větvičce.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost sušší
Snáší sucho dobře
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu střední
Dožití ~500 let
Kořeny Kůlový (hluboký)
Výmladnost Pařezová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Stejně jako dub letní: rány hojí pomalu, řezat včas a střídmě.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Mírně jedovatý

Žaludy a listy obsahují taniny – nevhodné pro koně a dobytek.

Pyl pro alergiky málo alergenní
  • žaludy
  • suché listí drží na mladých stromech přes zimu

Choroby a škůdci

  • padlí dubové
  • obaleč dubový
  • tracheomykózy

Pro přírodu a lidi

Pro včely malý význam
Pro ptáky velmi cenný
lesnictví na sušších stanovištíchparksolitér

Dřevo: Kvalitní tvrdé dřevo, dýhy a sudy (sudový dub).

Palivo

Výhřevnost 2100 kWh/prm · výborné palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Jako dub letní – dlouhý žár, po vyschnutí jedno z nejlepších paliv.

Snáší sucho a mělké kamenité půdy lépe než dub letní – vhodnější do teplých svahů a na budoucí klima.

Dub zimní (Quercus petraea, syn. Q. sessilis, Q. sessiliflora), česky zvaný též drnák, je listnatý strom z čeledi bukovitých; spolu s dubem letním lesnicky nejvýznamnější listnatá dřevina ve střední Evropě po buku.

Popis

Dub zimní dosahuje výšky 20 až 40 metrů. Má štíhle vejčitou nebo nepravidelnou, i uvnitř olistěnou korunu, v porovnání s dubem letním dosahuje menších rozměrů (i nižšího věku). Letorosty jsou lysé, tmavě olivově zelené, lenticely řídké, drobné. Pupeny vejcovité, až 8 mm dlouhé. Listy jsou oproti dubu letnímu zřetelně řapíkaté; čepel většinou široce obvejčitá, nejširší v horní polovině, až 16 cm dlouhá a 10 cm široká, na bázi klínovitá, řidčeji zaokrouhlená, nahoře široce zaokrouhlená, peřenolaločná až peřenodílná s 5–8 (–10) páry laloků, v horní části čepele s laloky mnohem mělčími, tuhá, poměrně tenká, na líci lysá a slabě lesklá, na rubu světlejší, drobnými 2–3 ramennými chlupy pýřitá; bočních žilek 6–9 (–11) párů, žilky třetího řádu jen slabě patrné. Řapík je lysý, 12–30 mm dlouhý.

Plody jsou nažky (žaludy) umístě v paždí listů po (1–) 3 (–5), zpravidla přisedlé, zřídka na stopkách do 1,5 cm dlouhých, číška tenkostěnná, 6–12 cm vysoká, 8–14 široká, šupiny drobné, vejčitě kopinaté, hustě pýřité, ploché nebo jen slabě vyklenuté, nikdy hrbatě ztlustlé; žaludy podlouhlé vejcovité, 14–25 mm dlouhé, 8–14 mm v průměru, často klíčí už na stromě. Žaludy jsou přisedlé k větvím.

Silný kůlový kořen není vyvinut, proto zřídka dochází k vývratům. Dub zimní je nadán silnou pařezovou a kmenovou výmladností.

Ekologické nároky a stanoviště

Dub zimní je výrazně světlomilný a teplomilný, i když poněkud méně než dub letní. Snese oproti němu mnohem méně úživná stanoviště, roste zpravidla na chudých, mělkých a kyselých půdách, typicky propustných, písčitých nebo kamenitých, někdy ale i na bohatších stanovištích a na vápencích. Nesnáší přemokření, záplavy a oglejené půdy.

Vyskytuje se od nížin po pahorkatiny, zřídka až do podhůří, maximálně v nadmořských výškách 750–850 m n. m. Je dominantní dřevinou v kyselých doubravách, dominantou či kodominantou v dubohabřinách, někdy tvoří i příměs bučin a smíšených porostů s jedlí. V teplejších oblastech bývá místy masivně napadán poloparazitickým ochmetem evropským; na exponovanějších stanovištích trpí silnými mrazy.

Vytváří vztahy mykorhizy se hřiby dubovým, královským a kolodějem, s ryzcem dubovým a zlatomléčným, s kozákem dubovým a taktéž s muchomůrkou zelenou.

Areál

Dub zimní je rozšířen v západní, střední a jihovýchodní Evropě, na severu je běžný po 61. stupeň severní šířky, na východě zasahuje po řeky Bug a Dněpr. Izolované areály jsou v Malé Asii, na Krymu a na Kavkaze. Je to důležitý strom nižších poloh a pahorkatin, v jižních oblastech areálu zasahuje i do hor. Vyhýbá se oblastem s vyšší kontinentalitou klimatu.

Použití

Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, intarzií i sudů.

V lidovém léčitelství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek, má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznici. Stále velmi oblíbená je příprava koupelí z odvaru z dubové kůry, který se používá k léčbě hemoroidů, proleženin, popálenin, omrzlin, křečových žil, plísní nohou, ekzémů a mnoha dalších problémů s kůží. Dnes se už zřídka pije odvar při průjmech, žaludečních a střevních katarech.

Památné a významné duby zimní

V České republice je evidováno 64 položek (stromů, skupin a alejí) dubů zimních, což je 21× méně oproti dubům letním. Tři obvodem nejmohutnější a patrně i nejstarší popsané duby zimní v Česku zanikly přičiněním člověka: Albrechtický dub dosahoval obvodu 1236 cm (ve výčetní výšce) a jeho stáří bylo odhadované na 800–1100 let. Zanikl po cíleném opakovaném zapálení roku 1993. Ctiborův dub o obvodu 900 cm zanikl v roce 2009, jeho zánik uspíšilo podpálení dětmi ve 40. letech 20. století. Tisíciletý dub v Ahníkově dosáhl obvodu 798 cm (ve 30 cm) a 660 cm (ve 130 cm); zanikl po roce 1986 z důvodu rozšíření hnědouhelného lomu Nástup – Tušimice. Nejmohutnější žijící památný dub zimní s obvodem 660 cm (2003) je v současnosti Czernínských dub v Sedlické oboře na Blatensku.

Žižkův dub (Lomnice)

Valdštejnův dub (Lukov)

Dub na Beraníku

Dub na rozcestí

Chocenický drnák

Libenovský dub

Text převzat z článku Dub zimní na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Dub letní Dub letní Quercus robur

Kde je dlouhá stopka? Dub letní má dlouhé stopky žaludů a list skoro bez řapíku, dub zimní přesně naopak.

Dub zimní Dub letní
Listy Řapík 1–2,5 cm, báze klínovitá bez oušek, laloky pravidelnější. Řapík jen 2–7 mm, na bázi čepele dvě zvlněná ouška.
Plody Žaludy přisedlé nebo na stopce kratší než 1 cm, nahloučené. Žaludy na stopce dlouhé 3–8 cm, často po dvou až třech.
Strom Kmen průběžnější, koruna pravidelnější; sušší svahy a pahorkatiny. Koruna nepravidelná, větve se lámou do kolen; nížiny a luhy.
Dub pýřitý Dub pýřitý Quercus pubescens

Pohlaď letorost a rub listu: dub pýřitý je hustě plstnatý, dub zimní v létě téměř lysý.

Dub zimní Dub pýřitý
Listy Rub lysý nebo jen s chloupky v paždí žilek, list kožovitý a lesklý. Rub i řapík šedě pýřité, list menší a laloky hlouběji vykrojené, často zvlněné.
Pupeny a větvičky Letorosty lysé. Letorosty a pupeny hustě plstnaté.
Strom Vysoký lesní strom. Nízký, často pokroucený strom až keř výslunných skalnatých strání.

Množení

orientačně

Zasej čerstvé žaludy hned na podzim do hlubokého květináče nebo rovnou na místo – dub rychle žene kůlový kořen a přesazování nemá rád.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev

výsev jde i hned po sběru, rovnou ven

Semena nesmí vyschnout – do výsevu ve vlhku a chladuUložená semena vydrží: jen do jara

Vyschlý žalud už nevyklíčí; přes zimu ho drž ve vlhkém písku v chladu.

Roubování na semenáč dubu ze stejné skupiny (bílé duby)v srpnu, nebo v únoru až březnu ve skleníku

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Škůdce bekyně mniška Lymantria monacha Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bekyně velkohlavá Lymantria dispar Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bekyně zlatořitná Euproctis chrysorrhoea Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bourovčík toulavý Thaumetopoea processionea Napadá listnáče Napadá: koruna, kmen Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce drvopleň obecný Cossus cossus Napadá listnáče Napadá: kmen, báze kmene Riziko: zlom Dřevokazná houba kornatec okrouhlý Hyphoderma radula Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna, kmen Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka lesklá Ganoderma lucidum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka ploská Ganoderma applanatum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kmen Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →