Všechny dřeviny

Jilm vaz

Ulmus laevis Pall. · European white elm

Listnatý Opadavý jilmovitéČCA: rod Ulmus

Jilm lužních lesů s deskovitými kořenovými náběhy, nažkami brvitými po okraji a nejvíce nesouměrnými listy; grafiózu snáší nejlépe.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost vlhké
Snáší sucho středně
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~250 let
Kořeny Plošný (mělký)
Výmladnost Pařezová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Řezat jen v zimě kvůli grafióze.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky středně alergenní
  • deskovité kořenové náběhy zvedají dlažbu

Choroby a škůdci

  • grafióza – bělokazi ho méně vyhledávají, proto přežívá lépe než ostatní jilmy
  • mšice

Pro přírodu a lidi

Pro včely malý význam
Pro ptáky malý význam
lužní lesypark u vodybiotopové výsadby

Dřevo: Měkčí než ostatní jilmy.

Palivo

Výhřevnost 1900 kWh/prm · velmi dobré palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Dobré, špatně se štípe.

Z našich jilmů má nejlepší vyhlídky – grafióza ho postihuje mírněji a snáší zaplavení.

Jilm vaz (Ulmus laevis, syn. Ulmus effusa) je statný listnatý strom s širokou korunou, který roste zejména v lužních a vlhkých lesích.

Vzhled

Opadavý listnatý strom, vysoký přibližně 30 m; tvoří odnože. Koruna nepravidelná, téměř kulovitá, klenutá, často málo uzavřená, členěná nebo značně volná.

Větve ve spodní části koruny poměrně krátké a vodorovně odstávající, ve střední části zprvu vystoupavé, pak ale skloněné. Pouze vrchol koruny se rozvětvuje paprsčitě směrem vzhůru.

Borka starších stromů šedavě hnědá, s výraznou sítí lišt, hluboce brázditá, přitom však zdánlivě značně hladká. Brázdité jsou i spodní větší větve, které jsou v místě, kde přisedají, většinou nenápadně rozšířené. Letorosty a mladší větévky červenohnědé, sametově chlupaté.

Listy 7–12 cm dlouhé a přibližně 6–9 cm široké, široce eliptické až oválné, na vrcholu krátce zašpičatělé. Báze listu nápadně zkosená a asymetrická. Žilky na kratší polovině listu po 12–18, na delší se 2–3 dalšími, lehce obloukovitě probíhající. Na okraji dvakráte pilovité až zubaté, zuby dopředu směřující, s mírně zakřivenými špičkami. Na líci matně tmavozelené, na rubu jemně šedozeleně chlupaté. Řapíky velmi krátké, pouze asi 5 mm dlouhé.

Květy ve svazečcích, poměrně dlouho stopkaté.

Plody asi 10–12 mm dlouhé, podlouhle oválné, v době zralosti nící. Semeno uprostřed, nedotýká se spáry zářezu v blanitém lemu.

Stanovištní nároky

Smíšené, listnaté lesy v nížinách, zřídka výše než 600 m n. m., často i v tvrdých lužních lesích v povodí větších řek, na vlhké a mokré, občas přeplavované, hluboké, živné a zásadité, hlinité půdě.

Výskyt

Všude v Evropě, nikde však hojný či dokonce v porostech, nýbrž vždy ojediněle nebo v malých skupinkách. Místy však hojněji vysazován v parcích nebo ulicích.

Výskyt v minulosti a současnosti

Jilm měl největší rozšíření v postglaciální historii lesa a pozdějším teplém období smíšeného bukového lesa, v něm tvořil spolu s lípou důležitou složku. Později jeho počty snížil člověk zásahy v lese, hlavně redukováním lužních lesů, které byly často nahrazeny loukami a poli. K ústupu přispěla i regulace řek se změnami hladiny spodní vody. Současné rozšíření jilmů, tedy i vazu, bylo ve 20. století také negativně ovlivněno několika vlnami grafiózy (holandské nemoci jilmů), i když jilm vaz je trochu odolnější než ostatní druhy českých jilmů.

Ochrana

Jilm vaz je důležitou součástí lesních porostů lužního charakteru i ve zvláště chráněných územích, např. Litovelské Pomoraví, Moravský kras, České středohoří, národních přírodních rezervací, např. Soutok na jižní Moravě. Pozoruhodné stromy jilmu vazu jsou chráněny v kategorii památných stromů, vyhlášeno je 29 položek ústředního seznamu ochrany přírody, což představuje 107 stromů (z toho alej u Duchcova má 70 stromů). Největší z nich jsou např. Jilm u hájenky v Lukovečku u Fryštáku na Zlínsku s výčetním obvodem kmene 544 cm (2009), Jilm u vodárny v Černčicích u Loun s obvodem kmene 486 cm (2005), Vaz v Poustce u Frýdlantu s obvodem kmene 482 cm (2004) nebo Maděrův jilm v Kobylé, s obvodem kmene 470 cm (2005).

Nemoci

Jilmy, které jsou domovem v Severní Americe, Evropě a Asii, podléhají stále častěji tzv. grafióze jilmů, houbové infekci, která byla objevena poprvé na jilmových porostech v Nizozemsku a v posledních desetiletích se velmi rozšířila. Přitom se projevují zřetelné rozdíly v rezistenci mezi různými, v dané oblasti domácími nebo vysázenými druhy. Účinná kontrola houbových infekcí, na nichž se rozhodujícím způsobem podílejí dva druhy kůrovce rodu Scolytus, nebyla až dosud možná. K dispozici je sice řada jedovatých látek, které jak houbu, tak kůrovce usmrtí, ve svém účinku jsou však vesměs dosti nevypočitatelné a kromě toho postihuji velmi silně negativně i bezprostřední okolí.

Česká zajímavost o výskytu jilmu vazu v minulosti

Už Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (1913) evidoval 8 lokalit mohutných jilmů vazů, k z nichž k některým se váže řada pověstí; nejznámější byl vaz v lese Luhy u Chlumce nad Cidlinou zvaný Morana s obvodem 520 cm (1912).

Památné jilmy

Bečvárecký jilm vaz (Bečváry, okr. Kolín)

Domamyslický jilm (Domamyslice, okr. Prostějov)

Jilm od Lenešické tůňky (Lenešice, okr. Louny)

Jilm u Cvildovského rybníka (Jindřichův Hradec)

Jilm u Červené věže (Vlašim, okr. Benešov)

Jilm u č. p. 18 v Děbolíně (Děbolín, okr. Jindřichův Hradec)

Jilm u Hradecké brány (Třeboň, okr. Jindřichův Hradec)

Jilm u mlýna (Mělník)

Jilm u trati (Bystřice pod Hostýnem, okr. Kroměříž)

Jilm u Žehušické obory (Horka I, okr. Kutná Hora)

Jilm u vodárny (Černčice, okr. Louny)

Jilm v Mokré Lhotě (Mokrá Lhota, okr. Benešov)

Jilm v Novém Dvoře (Holýšov, okr. Domažlice)

Jilm v Poustce (Poustka, okr. Liberec)

Jilm vaz u Pardubic (Pardubice)

Jilm vaz u Pňovic (Pňovice, okr. Olomouc)

Jilm vaz v Černivi (Černiv, okr. Litoměřice)

Jilm vaz v Michelském lese (Praha)

Jilm vaz v Radostovicích (Radostovice, okr. Rychnov nad Kněžnou)

Jilm vaz v Újezdě (Újezd u Svatého Kříže, okr. Rokycany)

Jilmová alej u Duchcova (Duchcov, okr. Teplice)

Jilmy u Hosova (Hosov, okr. Jihlava)

Jilmy u Vodního hradu (Česká Lípa)

Jilmy v Jeseníku (Jeseník)

Jilmy v Lorencově ulici (Zlín)

Kunínský jilm (Kunín, okr. Nový Jičín)

† Maděrův jilm (Kobylá nad Vidnavkou, okr. Jeseník)

Matoušův jilm (Kounov, okr. Rakovník)

Paukův jilm (Velká Kraš, okr. Jeseník)

Smilkův jilm (Vsetín)

Trojice jilmů vazů (Rakovník)

† Ústínský jilm (Ústín, okr. Olomouc)

Text převzat z článku Jilm vaz na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Jilm horský Jilm horský Ulmus glabra

Plody: vaz je má na dlouhých stopkách a brvité, jilm horský přisedlé a lysé.

Jilm vaz Jilm horský
Plody Nažky na stopkách 1–4 cm, po okraji brvité, visí ve střapcích. Nažky téměř přisedlé, lysé, semeno uprostřed křidélka.
Listy Menší, svrchu hladší, báze silně nesouměrná, bez cípů. Velký (až 16 cm), svrchu velmi drsný, na špičce často se třemi cípy.
Kůra Šupinatě rozpraskaná; u báze kmene často deskovité kořenové náběhy. Dlouho hladká, později mělce brázditá.

Množení

orientačně

Semena dozrávají v květnu a červnu – vysej je okamžitě, vyklíčí do týdne, uschlá už ne.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
Zimní (dřevité) řízky

řízek seříznout těsně pod pupenem

Semena vysít hned po sběru, rychle ztrácí klíčivostUložená semena vydrží: méně než rokVzcházejí za: asi týden

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Choroba grafióza jilmů Ophiostoma novo-ulmi Napadá listnáče Napadá: koruna, kmen Riziko: zlom Dřevokazná houba choroš šupinatý Cerioporus squamosus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá jen mladá a tepelně upravená Cizopasná rostlina kokotice chmelová Cuscuta lupuliformis Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba penízovka sametonohá Flammulina velutipes Napadá listnáče Napadá: kmen, báze kmene Zlom ani vývrat nehrozí Houba je jedlá Cizopasná rostlina podbílek šupinatý Lathraea squamaria Napadá listnáče Napadá: kořeny Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba spálenka skořepatá Kretzschmaria deusta Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá Dřevokazná houba troudnatec jasanový Perenniporia fraxinea Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →