Dřevomor kořenový neboli spálenka skořepatá (Kretzschmaria deusta syn. Hypoxylon deustum syn.Ustulina deusta ) je patogenní houba, která rozkládá dřevo především listnatých stromů. Typická je slitými kovově až modravě černými plodnicemi. Povrch plodnice je kulatě zvlněný, v době zralosti černý a připomínající tekoucí asfalt nebo lávu.
EPPO kód
EPPO kód USTUDE
Synonyma
Discosphaera deusta (Hoffm.) Dumort.
Hypoxylon deustum (Hoffm.) Grev.
Hypoxylon magnosporum Lloyd
Hypoxylon ustulatum Bull.
Kretzschmaria deusta (Hoffm.) P.M.D. Martin
Nemania deusta (Hoffm.) Gray
Nemania maxima (Weber) House
Sphaeria albodeusta Wahlenb.
Sphaeria deusta Schumach.
Sphaeria deusta Hoffm.
Sphaeria maxima Weber
Sphaeria maxima Bolton
Sphaeria versipellis Tode
Stromatosphaeria deusta (Hoffm.) Grev.
Ustulina deusta (Hoffm.) Lind
Ustulina maxima (Weber) Wettst.
Ustulina vulgaris Tul. et C. Tul.
Příznaky
Bílá hniloba kořenů. Ve vyšších částech kmene se příznaky vyskytují jen výjimečně. Na povrchu hostitele je choroba často bez příznaků.
Možnost záměny
Podle dostupných zdrojů není žádná možnost záměny. V reálném světě lze plodnice podle popisu i vzhledu zaměnit s plodnice hub rodu černorosol (Exidia). Například neškodný černorosol bukový Exidia glandulosa roste většinou na mrtvém dřevě listnatých stromů, zejména buku, habru a dubu. Tento druh je v ČR poměrně hojný.
Příznaky na kmeni lze (podle fotografie) také snadno zaměnit s příznaky fytoftorového odumírání.
Popis
Houba žije ve dřevě živých stromů, ale je schopna existovat dál i po zániku hostitele, takže ji lze považovat za fakultativního parazita. Plodnice bývají slité, široce přirostlé. V mládí (na jaře) jsou světlé s bílými okraji, typickou černou barvu a habitus připomínající tekoucí asfalt či lávovou strusku získávají až v době zralosti. Po vyzrání je povrch díky obsahu chitinu tvrdý a křehký (v tomto stavu může setrvat několik let). Stromy infikuje zpravidla v místech mechanického poškození kořenů nebo kmene, samotné napadení nemusí být provázeno tvorbou plodnic, případně vznikají nejprve jen na kořenech při zemi, kde nejsou vlivem opadaného listí či listovky patrné.
Výskyt
Dřevomor se vyskytuje v mírném podnebném pásu severní polokoule. Nejčastěji napadá dřevo lip, buků, javorů a dubů. Zasáhnout může kořeny, kmen i kosterní větve do výše 3 metrů, rozkládá celulózu i lignin, způsobuje hnilobu a rozkladem opěrného systému stromu může zapříčinit či urychlit jeho zánik.
Užití
Dřevomor není jedlý, na začátku 21. století se experimentuje s využitím v lékařství.
Význam
Působí škody na listnatých stromech, které se následkem napadení obvykle ulamují u kořenů. Napadené dřevo má bílou barvu a vykazuje okrové skvrny. Je lehké a křehké, mechanické vlastnosti jsou narušeny.
Patří ke zdrojům ohrožení řady památných stromů. V takovém případě je vhodné napadené dřevo odstranit. Stižené dřevo se totiž dále nerozkládá, drží původní objem, a tak brání regeneraci (zavalování a vytváření adventivních kořenů). Dlouhodobé napadení dřevomorem, které sahá až do druhé poloviny 16. století, bylo popsáno fytopatologem doc. Ing. Aloisem Černým, CSc. u Lukasovy lípy.
Synonyma
Podle botany.cz je pro patogena dřevomor kořenový používáno více názvů například Discosphaera deusta nebo Nemania maxima.
Ochrana rostlin
Ochrana spočívá v kontrole dřevin s ohledem na odolnost proti lámání a bezpečnosti na stanovišti využitím štěpinkové metody.