Všechny dřeviny

Kaštanovník setý

Castanea sativa Mill. · Sweet chestnut

Listnatý Opadavý bukovitéIntrodukovaný

Pravý jedlý kaštan – dlouhé ostře pilovité listy a plody v ježaté číšce.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost čerstvě vlhké
Snáší sucho středně
Snáší mráz středně
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu střední
Dožití ~500 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Pařezová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat V bezlistém stavu
Hojení ran průměrné

Řez snáší, silně obráží z pařezu – tradiční pařeziny.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
  • ostnité číšky
  • vyžaduje kyselou půdu – na vápenci chřadne

Choroby a škůdci

  • rakovina kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica)
  • inkoustová choroba (Phytophthora)
  • žlabatka kaštanovníková

Pro přírodu a lidi

Pro včely užitečný
Pro ptáky užitečný
kaštanové sady (Nasavrky)solitér v teplých oblastechovocepařeziny

Dřevo: Trvanlivé, bohaté na taniny – kůly, sudy, krovy.

Palivo

Výhřevnost 1800 kWh/prm · průměrné palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Praská a střílí jiskry – ne do otevřeného krbu.

Jedlý kaštan potřebuje teplo a bezvápenatou půdu; u nás roste hlavně v teplých pahorkatinách.

Kaštanovník setý (Castanea sativa Mill.) nazývaný též kaštanovník jedlý (či lidově jedlý kaštan) je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité (Fagaceae).

Synonyma

Castanea vesca Gaertner

Castanea vulgaris Lam.

Popis

Kaštanovník setý dorůstá výšky 20–25 m a má širokou vejčitou korunu. Tloušťka jeho kmene někdy přesahuje až 2 m. Dožívá se věku 500 až 600 let, ve střední Evropě kolem 200 let, v západní Asii se může dožít až 1000 let. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá, která se časem mění v hnědošedou rozpukanou.

Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. Každý postranní nerv na listu je zakončený ostnem. Svrchu jsou listy tmavě zelené a zespodu světle zelené.

Kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá; květy má jednodomé a jednopohlavní. Rostlina je převážně cizosprašná, lépe plodí, pokud je v okolí dva a více stromů. Plody jsou nažky (kaštany neboli maróny) po 2–3 v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy. Jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září. Semena jsou jedlá, jí se po upečení nebo uvaření, obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin.

Areál rozšíření

Nejvíce se pěstují v jižní Evropě a v Přední Asii. V Česku je vysazován uměle, nejlépe se mu daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. Místy zplaňuje, např. v okolí Opárenského údolí a na svazích Lovoše.

Použití

Plod je známá pochoutka po celé Evropě. Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků.

Jedlé kaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. V jižní Evropě kaštany lidé pojídají se zeleninou, s masem nebo s máslem a sýrem. Světové kuchyně znají např. kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě, glazované kaštany (tj. kandované kaštany, z francouzského Marrons glaçés) aj.

Dřevo kaštanovníku je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny. Neměl by být proto vysazován v blízkosti obydlí a úřadů, spíše v sadech, hájích a lesích. Děti by si pod kvetoucím kaštanovníkem neměly hrát. Ze stromů kaštanovníku se získává tanin. Z taninu se vyrábí extrakty pro farmacii, výživu zvířat, výrobu vína a brandy a kožedělný průmysl.

Ohrožení

Od 90. let 20. století se na Slovensku a po roce 2000 i v ČR objevila rakovina kůry, což je houbovité onemocnění, které se projevuje prosycháním od vrcholku koruny, kdy zaschlé listí neopadá. Mohou být napadnuty jak jednotlivé větve, tak i celý kmen. Na hladkém kmeni a větvích se první příznaky projevují barevnou změnou kůry. Kůra se zprvu zbarvuje dočervena jako důsledek nekrózy kambia. Borka postupně podélně praská a odlupuje se. Závažný problém je zejména v Severní Americe.

Sklizeň kaštanů

Hlavní sklizeň jedlých kaštanů probíhá v říjnu. Sběr plodů kaštanovníku se provádí ručně. Nejmenší plody poslouží jako surovina pro mletí kaštanové mouky. Velké a střední plody se dále zpracovávají, případně jsou po tepelné úpravě konzumovány. Pro odstranění parazitů uvnitř plodů se kaštany máčí v 50 °C vodě a následně ochladí. Tímto procesem se také prodlužuje jejich trvanlivost. Dnes se tedy nemusí skladovat pouze sušené plody.

Produkce

Celosvětová produkce v roce 2021 činila 2 269 924 tun kaštanů, z čehož byla ale jen část plodů kaštanovníku setého. Ve Východní Asii a Portugalsku se pěstují především čínské (Castanea mollissima) a japonské (Castanea crenata) kaštany.

Tabulka uvádí přehled pěti největších producentů kaštanů na světě, kteří v roce 2021 vypěstovali celkem 92,8 % celkové světové produkce.

Text převzat z článku Kaštanovník setý na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Jírovec maďal Jírovec maďal Aesculus hippocastanum

List: jírovec („kaštan“) ho má dlanitě složený a vstřícný, kaštanovník jednoduchý podlouhlý se zuby jako pila.

Kaštanovník setý Jírovec maďal
Listy Střídavý, jednoduchý, podlouhlý (až 25 cm), okraj s ostrými osinatými zuby. Vstřícný, dlanitě složený z 5–7 lístků.
Plody Hustě ostnitá číška jako ježek, uvnitř 2–3 jedlé kaštany se špičkou. Zelená tobolka s řídkými ostny, uvnitř 1–2 lesklá nejedlá semena.
Květy Dlouhé žlutobílé klasy v červnu až červenci, nepříjemně voní. Vzpřímené bílé svíce v květnu.
Pupeny a větvičky Malé pupeny, větvičky hranaté. Velké lepkavé hnědé pupeny.

Množení

orientačně

Jedlé kaštany zasej hned po sběru, nebo je krátce stratifikuj; plodné odrůdy se roubují.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev

výsev jde i hned po sběru, rovnou ven

Semena stratifikovat 2–3 měsíců

Plody nesmí vyschnout.

Roubování na kaštanovník setýna jaře

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Choroba korová nekróza kaštanovníku Cryphonectria parasitica Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Dřevokazná houba lesklokorka lesklá Ganoderma lucidum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba ohňovec statný Phellinus robustus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je nejedlá Cizopasná rostlina ochmet evropský Loranthus europaeus Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba penízovka vřetenonohá Gymnopus fusipes Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: vývrat Houba je nejedlá Dřevokazná houba pstřeň dubový Fistulina hepatica Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kmen Riziko: zlom Houba je jedlá Dřevokazná houba rezavec dubový Pseudoinonotus dryadeus Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba sírovec žlutooranžový Laetiporus sulphureus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá jen mladá a tepelně upravená

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →