Atlas chorob, škůdců a hub

pstřeň dubový

Fistulina hepatica · Beefsteak fungus

Dřevokazná houba napadá listnáče

Krvavě červený „jazyk“ na dubech a kaštanovnících; pomalá hnědá hniloba jádra.

Napadálistnáče
Napadá: báze kmene, kmen Místo výskytubáze kmene, kmen
Zlom nebo vývrathrozí zlom
Intenzita výskytuběžný výskyt
Nebezpečnostmírná – oslabuje strom
Jedlostjedlá
Plodnicejednoleté plodnice
Hniloba dřevahnědá hniloba
Plodnice · srpen – říjen LÚBDKČČcSZŘLiP

Jak to poznat

Jednoleté masité plodnice tvaru jazyka nebo jater, svrchu červené a lepkavé, při řezu roní červenou šťávu. Rostou na bázi kmene nebo v dutinách.

Co to se stromem dělá

Pomalá hnědá hniloba jádra, které barví do tmavě hnědé („hnědý dub“ ceněný truhláři). Pevnost klesá pomalu, staré duby s ní žijí desítky let.

Co s tím

Sledovat a při kontrolách posoudit velikost dutiny. Plodnice je jedlá, mírně nakyslá.

Orientační údaje; stav konkrétního stromu a jeho bezpečnost posoudí arborista.

Pstřeň dubový (Fistulina hepatica (SCHAEFF. ex FR.)) je nápadná parazitická popř. saprofytická houba z čeledi pstřeňovitých připomínající choroše. Jde o známou jedlou houbu. O širokém rozšíření svědčí její četné lidové názvy, např. jelení jazyk, volský jazyk, maso lesa či masojed. Ty jsou obvykle reakcí na vzhled plodnice, zejména masově zbarvenou dužninu.

Vzhled

Houba tvoří asi 10–25 cm velké nepravidelné plodnice bočně nebo krátkým třeněm přirostlé ke dřevu, tvarem připomínají jazyk, bochník a v mládí i hlízu. Zabarveny jsou zpravidla velice nápadně, v mládí cihlově oranžově, růžovočerveně až oranžovočerveně, postupně však tmavnou do karmínově červené nebo hnědočervené barvy. Plodnice je masitá, zpravidla značně tlustá, šťavnatá.

Dužnina připomíná na řezu maso, je běločerveně žíhaná. To je velmi výrazný typický znak, nemusí se vyskytnout vždy. Někdy bývá dužnina narůžovělá a bez žíhání. Dužnina plodnice roní nebo při stlačení uvolňuje (zejména za mlada) krvavě nebo nahnědle červené kapky, které se často objevují též na povrchu plodnice. Hymenofor je tvořen tenkými, dlouhými, vzájemně nesrostlými rourkami na spodu plodnice; jejich ústí je bílé, krémové i oranžové, zpravidla světlejší než zbytek plodnice, někdy však barva splývá. Otlačením ústí rourek rezaví či hnědne. Pokud barva spodní části klobouku není výrazně světlá, splývá, je třeba se vyhnout záměně s jiným druhem hub pozorným sledováním dalších znaků.

Výskyt

Pstřeň, jak už jeho druhové jméno napovídá, se v České republice vyskytuje nejčastěji na dubu, výjimečně i na jiných listnáčích. V jižní Evropě se hojně vyskytuje například na kaštanovníku setém.

Roste zejména koncem léta a na podzim (od července do října). Parazituje na zmíněných dřevinách, z jejichž kmenů vyrůstá, velmi často v poraněných místech, jizvách, dutinách, při patě kmenu.

Vyskytuje se též na odumřelých pařezech a kořenech zanořených v substrátu, pstřeň tehdy vypadá, jako by vyrůstal ze země. Způsobuje hnědou hnilobu dřeva, která však nepostupuje tak rychle, jak je tomu u jiných dřevokazných hub. Pstřeň je vcelku typická a nepříliš vzácná houba českých doubrav.

Použití

Pstřeň dubový je považován za jedlou houbu, názory na jeho chuťové kvality se různí, někteří houbaři jej nechávají v lese pro okrasu. Chuť i vůně je lehce nakyslá (ne silně), hodí se proto pro přípravu guláše, nakládání do octa, ne však na řízky nebo smaženici. Sbírány jsou však jen mladé plodnice, neboť starší jsou značně tuhé.

Dřevo napadené pstřeněm je poněkud tmavší a lépe zpracovatelné, je proto vyhledáváno řezbáři.

Text převzat z článku Pstřeň dubový na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 13. 10. 2026