Všechny dřeviny

Slivoň myrobalán

Prunus cerasifera Ehrh.

Listnatý Opadavý růžovitéIntrodukovanýČCA: rod Prunus + druh

První strom, který na jaře bíle rozkvete, a nejčastější „slivoň“ měst – včetně purpurové 'Nigra' s tmavými listy.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo plné slunce
Vlhkost sušší
Snáší sucho dobře
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení středně (posypová sůl u silnic)
Snáší město dobře (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~60 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Kořenová
Pevnost dřeva občas se láme

Řez

Kdy řezat V létě (mízotok na jaře)
Hojení ran průměrné

Řez po odkvětu nebo v létě; zimní řez zvyšuje riziko klejotoku.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Mírně jedovatý

Pecky a listy obsahují kyanogenní glykosidy; plody jsou jedlé.

Pyl pro alergiky málo alergenní
  • kořenové výmladky
  • opadané plody na chodníku
  • trnité divoké formy

Choroby a škůdci

  • monilióza
  • puchrovitost
  • mšice

Pro přírodu a lidi

Pro včely velmi cenný
Pro ptáky velmi cenný
městské ulice (kultivar 'Nigra')podnož pro slivoněremízkyovoce na marmeládu

Dřevo: Drobné, dekorativní.

Palivo

Výhřevnost 1900 kWh/prm · velmi dobré palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Dobré palivo, voní.

Pochází z Kavkazu, u nás dávno zdomácnělý; purpurolistá 'Nigra' je jeden z nejčastějších malých stromů předzahrádek.

Slivoň myrobalán, též slivoň třešňová či myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) je druh slivoně, ovocného stromu. Pěstuje se pro plody i jako podnož vhodná pro téměř všechny druhy slivoní. Pochází z Balkánského poloostrova, Blízkého východu a Střední Asie, v ČR v teplejších oblastech zplaňuje.

Popis

Je to opadavý, poměrně vitálně rostoucí, mrazuvzdorný keř nebo strom s vejčitou korunou, dorůstající výšky i šířky 3–10 metrů. Borka kmene je tmavohnědá, podélně rozpukaná, letorosty jsou lysé a lesklé. Listy jsou vejčité, řapíkaté, často načervenale zbarvené. Kvete v dubnu až květnu, květy jsou pravidelně pětičetné, korunní plátky bílé či růžové, zřídka červené. Je samosprašný. Plody (často nesprávně označované jako špendlíky) jsou peckovice dosahující velikosti zhruba 30 milimetrů (větší než mirabelky, v případě nešlechtěných odrůd ale drobnější než slívy či ryngle), obvykle bývají červené, ale podle kultivaru (kterých existuje přes 20) se může barva lišit od žluté až po tmavě červenou či modrofialovou. Dozrávají od srpna do září.

Uvádí se, že plody myrobalánu se od plodů špendlíku nebo mirabelky nejlépe odliší tím, že dužninu lze špatně oddělit od pecky (u mirabelky a špendlíku je to totiž naopak, dužninu lze oddělit snadno).

Sadovnictví

Myrobalán se používá i jako podnož, pěstuje se ze semen. Hodí se pro všechny druhy slivoní s výjimkou Kirkeho, uplatnění najde v teplejších a sušších polohách. Odrůdy naštěpované na myrobalán dozrávají později, nabízejí ale bohatou úrodu. Mnohé švestky, pološvestky, renklody a slívy však vykazují horší odlučitelnost od pecky.

Text převzat z článku Slivoň myrobalán na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026