Všechny dřeviny

Třešeň ptačí

Prunus avium (L.) L. · Wild cherry

Listnatý Opadavý růžovitéČCA: rod Prunus + druh

Divoký předek pěstovaných třešní; lesklá kůra s příčnými lenticelami se loupe v proužcích.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost čerstvě vlhké
Snáší sucho středně
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu rychlý
Dožití ~100 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Kořenová
Pevnost dřeva občas se láme

Řez

Kdy řezat V létě, po olistění
Hojení ran pomalé, rány hnijí

Řezat po sklizni v létě – zimní řez zvyšuje riziko klejotoku a moniliózy. Velké rány hojí špatně.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Mírně jedovatý

Pecky a listy obsahují kyanogenní glykosidy; dužina je jedlá.

Pyl pro alergiky málo alergenní
  • opadané plody barví dlažbu
  • kořenové výmladky

Choroby a škůdci

  • monilióza
  • klejotok
  • mšice třešňová
  • vrtule třešňová

Pro přírodu a lidi

Pro včely velmi cenný
Pro ptáky velmi cenný
zahradaovocnářství (podnož a předek třešní)lesní okrajesolitér

Dřevo: Ceněné načervenalé nábytkářské dřevo.

Palivo

Výhřevnost 1900 kWh/prm · velmi dobré palivo

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Voní a hoří pěkným plamenem; větší kmeny jsou cennější na nábytek.

Rychle roste, nádherně kvete a ptáci ji milují; počítej s kratším životem a náchylností k houbám.

Třešeň ptačí (Prunus avium) neboli třešeň obecná je statný strom dorůstající výšky až 35 m. Třešeň ptačí pochází patrně z Přední Asie, ale je zdomácnělá po celé Evropě. Divoce roste roztroušeně ve světlých lesích a křovinatých stráních od nížin do podhorského stupně. S oblibou je pěstována řada jejích hospodářsky cenných odrůd v zahradách a sadech. Pro svou otužilost je pěstována jako ovocný strom i u horských chalup v polohách, kde ostatní ovocné stromy (jabloně, hrušně, ořešáky…) již nenacházejí vhodné podmínky.

Vzhled

Koruna bývá vejčitá (platí pro solitéry). Kůra je v mládí hladká, červenohnědá, později černo nebo šedo-hnědá, příčně se odlupující. Borka bývá slabá šedočerná. Letorosty jsou poměrně silné, červenohnědé s popelavým povlakem. Pupeny jsou vejčitě kuželovité, většinou nahloučené na koncích postranních větévek. Z obvejčitých až 15 cm dlouhých listů vybíhá jakoby „seškrcená“ špička. Po obvodu jsou hrubě pilovité, na čepeli blízko řapíku mají dvě červenavé nektarové žlázky.

Bílé oboupohlavné květy v bezlistých okolících vykvétají před olistěním (v podmínkách ČR dle polohy většinou v dubnu až květnu). Plodem je kulovitá červená, později velmi temně rudá peckovice. U planých stromů má plod (třešeň) dozrávající v červenci průměr pouze cca 1 cm. Pod tenkou dužinou ukrývá tvrdou žlutohnědou kulovitou pecku.

Využití

Plody šlechtěných odrůd nacházejí široké uplatnění v potravinářství (marmelády, kompoty, sirupy, cukrovinky…) V lesnictví jde o poměrně opomíjenou, ale velmi perspektivní dřevinu. Na vhodných stanovištích dokáže její příměs podstatně zvýšit ekonomický výnos a zároveň jde o meliorační a zpevňující prvek v lesním porostu. Dřevo je velmi cenné. Používá se především pro výrobu luxusního nábytku a výrobu nábytkářských dýh. Má široké červenohnědé jádro a úzkou červenavou běl. Je tvrdé, těžko štípatelné. Ve městech a parcích plní stejně jako ostatní druhy třešní a slivoní také funkci oblíbené okrasné dřeviny, vyšlechtěna je řada kultivarů (např. plnokvětá ˈPlenaˈ se sterilními sněhobílými květy).

Text převzat z článku Třešeň ptačí na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Višeň obecná Višeň obecná Prunus cerasus

Řapík a velikost: třešeň má na řapíku dvě červené žlázky a je to velký strom, višeň keřovitý stromek s listem bez žlázek.

Třešeň ptačí Višeň obecná
Listy Velký převislý list, na řapíku 1–2 výrazné žlázky. Menší, tužší a lesklý list, žlázky na řapíku chybí nebo jsou nepatrné.
Kůra Lesklá červenohnědá, odlupuje se vodorovnými pruhy. Hnědá, méně lesklá, bez výrazných pásů.
Plody Sladké třešně. Kyselé tmavě červené višně na delších stopkách.
Strom Strom až 25 m s průběžným kmenem. Nízký stromek nebo keř, často s výmladky z kořenů.

Množení

orientačně

Ptáčnici vypěstuješ z pecek stratifikovaných přes zimu; odrůdy se na takové semenáče očkují v létě.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
Hřížení do kopečku

tak se množí klonové podnože třešní

Semena stratifikovat 3–5 měsícůUložená semena vydrží: 1–2 roky
Roubování na semenáč ptáčnice nebo klonová podnožv zimě v ruce, na jaře na kopulaci, v létě očkování

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Škůdce bekyně velkohlavá Lymantria dispar Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Škůdce bekyně zlatořitná Euproctis chrysorrhoea Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba klanolístka obecná Schizophyllum commune Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba kornatec okrouhlý Hyphoderma radula Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna, kmen Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka lesklá Ganoderma lucidum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: vývrat Riziko: zlom Houba je nejedlá Choroba moniliová spála a hniloba Monilinia laxa Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba ohňovec ovocný Phellinus tuberculosus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba outkovka chlupatá Trametes hirsuta Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je nejedlá

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →