Všechny dřeviny

Lípa stříbrná

Tilia tomentosa Moench · Silver lime

Listnatý Opadavý slézovitéIntrodukovanýČCA: rod Tilia + druh

Listy zespodu stříbřitě plstnaté, kvete jako poslední z lip a snáší sucho i město nejlépe; pozdní nektar ale někdy omamuje čmeláky.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo světlomilný
Vlhkost sušší
Snáší sucho dobře
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení středně (posypová sůl u silnic)
Snáší město dobře (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu střední
Dožití ~300 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Pařezová i kořenová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat Kdykoli, snáší i tvarování
Hojení ran rychlé

Jako ostatní lípy – výborně snáší řez i tvarování.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
  • občas nalezené omámené čmeláky pod stromem (pozdní nektar s manózou)
  • plstnaté listy zachytávají prach

Choroby a škůdci

  • méně mšic než lípa srdčitá – méně medovice

Pro přírodu a lidi

Pro včely velmi cenný
Pro ptáky malý význam
městské alejeparksuché a horké stanoviště

Dřevo: Měkké řezbářské dřevo.

Palivo

Výhřevnost 1500 kWh/prm · slabé palivo, na zátop

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Měkké, jako ostatní lípy.

Lípa pro města budoucnosti: snáší sucho a horko, netrpí mšicemi a kvete, když ostatní lípy končí.

Lípa stříbrná (Tilia tomentosa), též známá jako lípa plstnatá, je opadavý strom dorůstající výšky 20-30 m. Listy jsou srdčité, na rubu nápadně bělavě plstnaté. Strom pochází z jihovýchodní Evropy a v České republice je pěstován jako parková a okrasná dřevina. Pod kvetoucími stromy tohoto druhu bývají nacházeny mrtvé včely a čmeláci, obsah toxických látek v pylu či nektaru však nebyl prokázán.

Popis

Lípa stříbrná je mohutný opadavý strom dorůstající výšky 20 až 30, výjimečně až 40 metrů. Koruna je široce kuželovitá, borka je šedá a dlouho hladká. Letorosty i pupeny jsou šedavě plstnaté. Listy jsou srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu bělošedě plstnaté hvězdovitými chlupy. Čepel listů je 7 až 10 cm dlouhá, na okraji 1-2x pilovitá a někdy mělce laločnatá. Řapík je plstnatý a dosahuje asi poloviny délky čepele. Květenství obsahuje 3 až 10 květů podepřených listenem. Na ploše listenu jsou hvězdovité chlupy. Květy jsou světle žluté, silně vonné. Tyčinky jsou kratší než korunní lístky. Mimo plodných tyčinek jsou přítomny i sterilní patyčinky. Plodem je dřevnatý, elipsoidní až téměř kulovitý, nezřetelně žebrovaný oříšek s plstnatým oplodím.

Synonyma

Tilia argentea Desf. in DC.

Rozšíření

Lípa stříbrná je původní v jihovýchodní Evropě, na sever zasahuje až po Maďarsko, jinak roste též na z. Ukrajině, Rumunsku, býv. Jugoslávii a Bulharsku. Někdy je jako místo původu udávána i Malá Asie, zdejší údaje se však pravděpodobně vztahují k příbuznému druhu, lípě řapíkaté (Tilia petiolaris).

Jedovatost pro hmyz

Pod stromy tohoto druhu bývá zvláště v závěru kvetení nacházen mrtvý hmyz (zejména včely a čmeláci), což v minulosti vedlo k teoriím o jeho jedovatosti.

U včely medonosné byla zjištěna úmrtnost okolo 1 % z celkového počtu jedinců navštěvujících květy této lípy. U čmeláků byl tento podíl vyšší a dosahoval rozmezí 5 až 8 %. Rozdíl může být způsoben odlišnou strategií získávání nektaru z květů lípy u včel a čmeláků.

Jedovatost nektaru byla přisuzována obsahu manózy, což je sacharid, který je pro včely jedovatý. Nejnovější analýzy však obsah manózy v nektaru této lípy vyloučily, navíc bylo zjištěno, že je její nektar výživnější než u domácích lip a její květy ho produkují více. V nektaru či pylu lípy stříbrné dosud nebyla identifikována žádná toxická substance. Za pravou příčinu úhynu včel a čmeláků je považováno vyhladovění hmyzu v závěru kvetení, kdy je nektar v květech již vyčerpán, ačkoliv hmyz stále lákají silnou sladkou vůní. Navíc je v této době zejména v městském prostředí již málo jiných zdrojů nektaru, které by hmyz mohl využít. Řešením je výsadba pozdně kvetoucích medonosných dřevin v okolí, které hmyzu poskytnou dostatek nektaru. Kácení těchto lip by naopak ochudilo nabídku nektaru v době, kdy jej již moc není, a je proto kontraproduktivní.

Význam

Lípa stříbrná je v České republice vysazována jako okrasný strom v intravilánech obcí, parcích a arboretech. Existují i nečetné okrasné kultivary, např. 'Rhodopetala' s červenými poupaty a růžovofialovými korunními plátky, 'Princeton' a 'Sashazam' s pyramidálním vzrůstem, kulovitě rostoucí 'Silver Globe' aj.

Text převzat z článku Lípa stříbrná na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 15. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Lípa velkolistá Lípa velkolistá Tilia platyphyllos

Rub listu: lípa stříbrná ho má bíle plstnatý, při větru koruna stříbřitě bliká.

Lípa stříbrná Lípa velkolistá
Listy Rub hustě bíle plstnatý z hvězdovitých chlupů, svrchu tmavě zelený. Rub zelený, jen pýřitý, s bělavými chomáčky v paždí žilek.
Pupeny a větvičky Letorosty bělavě plstnaté. Letorosty pýřité, zelené až červenavé.
Květy Kvete nejpozději ze všech, v polovině července až srpnu. Kvete na přelomu června a července.

Množení

orientačně

Ve školkách se roubuje na lípu srdčitou; doma lze zkusit hřížení přiškrcené drátem.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
Hřížení

větev se pod zemí přiškrtí drátem, aby rychleji zakořenila

Semena stratifikovat 5–6 měsíců
Roubování na lípa srdčitáv únoru až březnu, nebo očkování v polovině července

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Škůdce bekyně velkohlavá Lymantria dispar Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba hlíva ústřičná Pleurotus ostreatus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá Dřevokazná houba choroš šupinatý Cerioporus squamosus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá jen mladá a tepelně upravená Cizopasná rostlina jmelí bílé Viscum album Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba klanolístka obecná Schizophyllum commune Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka ploská Ganoderma applanatum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kmen Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka pryskyřičnatá Ganoderma resinaceum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá Dřevokazná houba penízovka sametonohá Flammulina velutipes Napadá listnáče Napadá: kmen, báze kmene Zlom ani vývrat nehrozí Houba je jedlá

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →