Všechny dřeviny

Lípa velkolistá

Tilia platyphyllos Scop. · Large-leaved lime

Listnatý Opadavý slézovitéČCA: rod Tilia + druh

Větší, měkce chlupaté listy a dřívější květ než u sestry srdčité; strom návsí a alejí.

Pěstování a péče

orientační

Stanoviště

Světlo polostín i slunce
Vlhkost čerstvě vlhké
Snáší sucho středně
Snáší mráz dobře
Snáší zasolení špatně (posypová sůl u silnic)
Snáší město středně (zhutnění, exhalace, horko)

Růst a stavba

Rychlost růstu střední
Dožití ~500 let
Kořeny Srdčitý
Výmladnost Pařezová i kořenová
Pevnost dřeva pevné dřevo

Řez

Kdy řezat Kdykoli, snáší i tvarování
Hojení ran rychlé

Jako lípa srdčitá: snáší silný řez, dobře hojí.

Kalendář řezu po měsících →

Pozor

Jedovatost Nejedovatý
Pyl pro alergiky málo alergenní
  • medovice
  • větší listí na podzim

Choroby a škůdci

  • mšice
  • svilušky
  • houby na listech za vlhka

Pro přírodu a lidi

Pro včely velmi cenný
Pro ptáky malý význam
alejnávessolitérpamátné stromy

Dřevo: Měkké řezbářské dřevo.

Palivo

Výhřevnost 1500 kWh/prm · slabé palivo, na zátop

Štípané dřevo při ~20 % vlhkosti; 1 prm ≈ 0,65 m³ dřeva. Pro srovnání: buk ≈ 2100, smrk ≈ 1500.

Měkké, rychle prohoří, málo žáru – spíš na zátop.

Kvete o dva týdny dřív než lípa srdčitá; obě se v alejích běžně kombinují, aby se prodloužila pastva pro včely.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), česky též lípa širolistá, je statný strom dosahující výšky přes 25 m, za určitých podmínek však může růst též jako keř. Hodně se podobá lípě malolisté, se kterou se často kříží. Čisté jedince lze rozeznat podle barvy chmýří v úhlech žilek – u lípy malolisté je rezavé, u lípy velkolisté bělavé. Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia × vulgaris, syn. Tilia europaea) a může vypadat různě. Obecně lze říci, že lípa velkolistá má větší květy i plody než malolistá. Zralý oříšek na rozdíl od plodu lípy malolisté nelze v prstech zmáčknout, je mnohem více dřevnatý a žebernatý.

Rozšíření

Lípa velkolistá roste přirozeně v západní, střední a jihovýchodní Evropě, izolovaně v jižním Švédsku, na Kavkaze a v Malé Asii. V České republice ji můžeme vidět zejména v listnatých lesích od nížin až do nižších horských poloh. Je to typický druh suťových lesů (sv. Tilio-Acerion), vzácně jako příměs bučin.

Význam

Pokud jde o její užití, platí v podstatě totéž, co u lípy malolisté. Lípy patří k typickým středoevropským dřevinám, které jsou i jako dřevina užitková stále ještě žádány. Lipové dřevo je velmi světlé a měkké. Hodí se proto zejména pro práce řezbářské nebo modelářské. Lipové lýko je vysloveně houževnaté a pevné a před zavedením umělých hmot bylo s oblibou používáno jako pletivo. Kvetoucí lípy jsou jako pastva včel velmi cenné – med z lipových květů je velice žádaný. Lipový květ patří také k nejznámějším domácím léčebným prostředkům. Čaj z lipového květu se užívá jako prostředek proti nachlazení, často v kombinaci s medem. Sbírají se kompletní květenství. Musí se sušit ve stínu bez dalšího přísunu tepla.

Poddruhy

Lípa velkolistá je velmi proměnlivý druh, proto je rozlišováno několik poddruhů.

Tilia platyphyllos subsp. cordifolia (Besser) C. K. Schneider, 1909 (lípa velkolistá srdcolistá)

Tilia platyphyllos subsp. platyphyllos (lípa velkolistá pravá)

Tilia platyphyllos subsp. pseudorubra C. K. Schneider, 1909 (lípa velkolistá červenavá)

Památné a významné lípy velkolisté

Stromy

Lípy velkolisté patří k dlouhověkým stromům. Nejstarším žijící na českém území jsou: Klokočovská lípa (1000 let), Bzenecká lípa (700–900 let), Kamenická lípa (700–1000 let), Tisíciletá lípa v Kotli (350–1100 let), Běleňská lípa (800–900 let), Sudslavická lípa (600–1100 let), Husova lípa (600–1050 let), Cisterciácká lípa (přes 700 let), Vejdova lípa (550–950 let), Tisíciletá lípa ve Staré Lysé (500-1000 let), Mladějovická lípa (350–1000 let), Tatobitská lípa (500–800 let, Tilia platyphyllos x euchlora) a Praskoleská lípa (500–800 let). Odhady věku se zpravidla velmi různí, u některých stromů mohou být vyšší odhady věku nadsazené.

Obvodem kmene nejmohutnější žijící lípy velkolisté v České republice jsou: Vejdova lípa (1305 cm, 2009), Sudslavická lípa (1190 cm, 2010), Lukasova lípa (1160 cm, 2009), Opatovická lípa (995 cm, 2010, kmen není celistvý), Hadí královna (975 cm, 2009), Tatobitská lípa (956 cm, 2009), Dolní Popovská lípa (956 cm, 2004, kmen rozdělen vedví), Janovská lípa (955 cm, 2006), Husova lípa (952 cm, 2010). Rozměry se v průběhu času mění, některé lípy přirůstají, u jiných se kmeny rozpadají.

Nejvyššího doloženého obvodu dosahovala lípa velkolistá v Bzenci – 1400 cm před rozpadem kmene na počátku 20. století. Obvodu 1250 cm dosahovala Běleňská lípa do poškození bleskem roku 1951. 1010 cm měla i Lhotecká lípa (dnes 600 cm).

dále viz kategorie památných lip velkolistých

Aleje

Alej ke sv. Anně

Alej u minerálního pramene

Alej vzdechů

Kilometrovka

Stromořadí na Šibenici

Trhanovská alej

Lipové stromořadí Na Hrádku

Lipové stromořadí v Tišnově

Text převzat z článku Lípa velkolistá na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 14. 9. 2026

Podobné dřeviny

jak je rozlišit
Lípa srdčitá Lípa srdčitá Tilia cordata

Otoč list: lípa srdčitá má v paždí žilek rezavé chomáčky, velkolistá bělavé a list je celý chlupatý.

Lípa velkolistá Lípa srdčitá
Listy Větší (8–12 cm), svrchu i na rubu pýřitý, chomáčky bělavé. Menší (4–7 cm), lysý, rub sivý s rezavými chomáčky chlupů.
Květy Kvete dřív (konec června), jen 2–5 květů. Kvete o dva týdny později (začátek července), 5–11 květů v květenství.
Plody Oříšek tvrdý s 3–5 výraznými žebry. Oříšek tenkostěnný, snadno se rozmáčkne, bez žeber.
Lípa stříbrná Lípa stříbrná Tilia tomentosa

Rub listu: lípa stříbrná ho má bíle plstnatý, při větru koruna stříbřitě bliká.

Lípa velkolistá Lípa stříbrná
Listy Rub zelený, jen pýřitý, s bělavými chomáčky v paždí žilek. Rub hustě bíle plstnatý z hvězdovitých chlupů, svrchu tmavě zelený.
Pupeny a větvičky Letorosty pýřité, zelené až červenavé. Letorosty bělavě plstnaté.
Květy Kvete na přelomu června a července. Kvete nejpozději ze všech, v polovině července až srpnu.

Množení

orientačně

Ze semen je to zkouška trpělivosti – stratifikace trvá půl roku a část semen klíčí až druhým rokem; kultivary se roubují.

KdyLÚBDKČČcSZŘLiP
Sběr semen
Výsev
Semena stratifikovat 5–6 měsíců
Roubování na lípa srdčitáv únoru až březnu, nebo očkování v polovině července

Podle A. Bärtelse, Rozmnožování dřevin (1988), přehled na dendro.mojzisek.cz. Všechny dřeviny najdeš v přehledu množení.

Choroby, škůdci a houby

orientačně
Škůdce bekyně velkohlavá Lymantria dispar Napadá listnáče Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba hlíva ústřičná Pleurotus ostreatus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá Dřevokazná houba choroš šupinatý Cerioporus squamosus Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je jedlá jen mladá a tepelně upravená Cizopasná rostlina jmelí bílé Viscum album Napadá listnáče i jehličnany Napadá listnáče i jehličnany Napadá: koruna Zlom ani vývrat nehrozí Dřevokazná houba klanolístka obecná Schizophyllum commune Napadá listnáče Napadá: kmen, koruna Riziko: zlom Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka ploská Ganoderma applanatum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kmen Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá Dřevokazná houba lesklokorka pryskyřičnatá Ganoderma resinaceum Napadá listnáče Napadá: báze kmene, kořeny Riziko: zlom Riziko: vývrat Houba je nejedlá Dřevokazná houba penízovka sametonohá Flammulina velutipes Napadá listnáče Napadá: kmen, báze kmene Zlom ani vývrat nehrozí Houba je jedlá

Celý atlas chorob, škůdců, hub a jmelí →