Zbarvení dřeva neorganického původu
Neobvyklé zbarvení dřeva vyvolané chemickými reakcemi, ne houbami.
Jak ji poznat
Zbarvení se týká všech dřevin a obvykle sahá jen 1 až 3 mm pod povrch. Rozlišuje se zbarvení taninem (hnědorůžové až světle hnědé, do 2 až 5 mm u listnáčů), skvrnitost (proužky a skvrny v běli listnáčů vzniklé už za růstu, podobné barvě jádra, bez ztráty tvrdosti) a ostatní zbarvení, například žluté po plavení, oranžové či nazelenalé.
Jak vzniká
Vzduch a světlo oxidují třísloviny a dřevo zešedne či zhnědne; styk se železem nebo železitými solemi dává šedomodrý až rezavě hnědý odstín. Dub ležící dlouho ve vodě nebo rašelině velmi ztmavne vlivem železitých solí a tříslovin, plavené dříví po vyschnutí žloutne.
Co znamená
Zhoršuje vzhled. Velmi tmavé dubové dřevo z vody nebo rašeliny je naopak cennou surovinou.
Jak jí předejít
Kulatinu je vhodné skladovat krátce a na vzdušných, suchých skládkách, dřevo brzy zpracovat, řezivo očistit od pilin a rychle vysušit. Dubové řezivo nesmí přijít do styku se železem.
Jak se měří
U surového dříví se nehodnotí; u řeziva se měří šířka a délka v cm nebo plocha zóny, poměrem k rozměrům či v procentech plochy dané strany.