Atlas chorob, škůdců a hub

václavka obecná

Armillaria mellea · Honey fungus

Dřevokazná houba napadá listnáče i jehličnanynebezpečnost 4 / 4

Medově žluté trsy hub u paty stromů na podzim; pod kůrou bílé vějíře podhoubí a černé „tkaničky“ rhizomorf.

Napadálistnáče i jehličnany
Napadá: kořeny, báze kmene Místo výskytukořeny, báze kmene
Zlom nebo vývrathrozí vývrat
Intenzita výskytuvelmi hojný výskyt
Nebezpečnostvelmi vysoká – náhlé selhání nebo úhyn
Jedlostjedlá jen mladá a tepelně upravená
Plodnicejednoleté plodnice
Hniloba dřevabílá hniloba
Plodnice · září – listopad LÚBDKČČcSZŘLiP

Jak to poznat

V září a říjnu trsy jednoletých hub s prstenem na třeni u báze kmene nebo na kořenech. Pod odchlíplou kůrou bílé vějířovité podhoubí, v půdě černé provazce (rhizomorfy).

Co to se stromem dělá

Bílá hniloba kořenů a báze; napadá hlavně stromy ve stresu (sucho, zhutnění, poranění). Kořeny ztrácí kotevní funkci a strom se vyvrací. Jehličnany u paty roní pryskyřici.

Co s tím

Posoudit kořeny a zdravotní stav, zlepšit stanoviště (zhutnění, sucho). Houby jsou jedlé jen po důkladném tepelném zpracování, syrové jsou jedovaté.

Orientační údaje; stav konkrétního stromu a jeho bezpečnost posoudí arborista.

Václavka obecná (Armillaria mellea), též václavka žlutoprstenná, je parazitická houba z rodu václavka. Za syrova je mírně jedovatá, po tepelné úpravě je jedlá a chutná.

Popis

Klobouk o šířce 3–10 cm je zpočátku vyklenutý, později se narovnává. Jeho barva je medově hnědá až načernalá. Celý je pokryt tmavými šupinami, které směrem od středu klobouku řídnou. V mládí je klobouk napojen ke třeni světlou blánou, která zakrývá lupeny. Ty jsou z počátku bělavé, se stářím plodnice tmavnou do červenavě hnědé a bývají pokryty bílým práškem.

Plný třeň je dlouhý 50–200 mm a tlustý kolem 10–25 mm. Je válcovitého tvaru, směrem ke klobouku se mírně zužuje.

Václavka obecná, stejně jako další václavky, mívá velmi rozsáhlé podhoubí, které v noci světélkuje.

Výskyt

Tato houba roste v listnatých, jehličnatých a smíšených lesích, také v křovinách, příkopech a na pařezích a pod. Obyčejně se vyskytuje v trsech, plodnice je možné nalézt i jednotlivě u kořenů stromů. Jedná se o parazitickou houbu, která napadá i zdravé kmeny stromů, čímž může v lese způsobit velké škody. Roste hlavně od září do října, při příhodném počasí až do listopadu. V chladném počasí se výjimečně objevuje už od července.

Využití

Houba je za syrova mírně jedovatá, proto je nezbytná její delší tepelná úprava, během které se z ní vytratí člověku nebezpečné látky. Václavka obecná se používá k přípravě různých druhů jídel, nejčastěji se přidává do polévek, guláše a dalších omáček, které se podávají k masu i těstovinám. Velmi dobře se dá ale využít i do ragú, zeleninových směsí nebo nádivek, kterými lze plnit pirohy nebo slané koláče. Často se nakládá do octa či sladkokyselého nálevu.

Text převzat z článku Václavka obecná na české Wikipedii, licence CC BY-SA 4.0.Načteno 13. 10. 2026